Rakouský hrádek tu stával, jako pomezní a strážní, patřil rodu Zôbingenů, Landštejn na něj navazuje. Datuje se do let 1200 až 1230, určitě víme, že ho kolem roku 1260 získal Vítkovec Sezima, území připadlo s nástupem Přemysla Otakara II. na trůn české koruně.

Válka růží kvůli obchodu

A protože Sezima asi  neměl dědice, přešlo panství na Vítka, což byl syn jeho bratra Ojíře. Vítek se již psal z Landštejna, a vyšvihl se za Lucemburků mezi přední šlechtice království.

Lucemburka Jana Praha nevítala s nadšením. Vítek mu pomáhal s ostatními družiníky probít se městem na Pražský hrad. Dostalo se mu značných prebend, Jan věděl, koho bude potřebovat.

Vítkův syn Vilém byl rozmnožovatelem statků Karla IV., ale větší malé domů si dokázal skvěle přihrát. Jenže mezi Vítkovci bylo kvůli majetku hodně zlé krve, Vilém držel od Bystřice přes Třeboň  panství až po Hlubokou.

Růže trny má a zejména hradečtí příbuzní mu pili krev, hlavně kvůli "přesměrovávání" obchodních stezek. Výnosné mýto tedy šlo do jiných měšců a už byl oheň na střeše. Ojedinělé šarvátky přerostly ve válku růží, v jižních Čechách už se pak mydlil každý s každým, nakonec Karel IV. rozhodl o právu na straně Landštejnově a chvíli byl klid.

Potom se ale šedesátiletý Vilém pustil do souboje s Jindřichem z Hradce a na zranění ze souboje zemřel. Když se růže perou, Krajky se smějí. Po Vilémově smrti landštejnská stezka upadala, nakonec šla do kytek.

Hrad připadl králi, a protože to byl Václav IV., jeho oblíbencem byl Konrád Krajíř z Krajku, dostal Rakušák Landštejn a bystřické panství. Měl za co. Podařil se mu skvělý kousek, vyjednal vdavky české princezny Anny s Angličanem Richardem II.

Králi byl Landštejn k ničemu a Konrádu Krajířovi z Krajku, nejvyššímu hofmistru a bývalému korutanskému hejtmanovi, to udělalo velkou radost.

Zbudovali přepychovou rezidenci

Krajkové se na Bystřicku uvelebili na dvě století, zakládali vesnice, rybníky, z Landštejna se stal třetí největší hrad království. Krajířové z Landštejna zbudovali přepychovou rezidenci, uměli si blahobytu užívat, patřili mezi přední dvorní šlechtu.

Posledními majiteli se stali Herbersteinové, ale to už bylo panství v úpadku, chátral i hradi, na hranicích čnělo krásné torzo dřívější slávy, ale jako obydlí  přece jen nepohodlné.

Blesk a konec

Jako mnoho jiných objektů učinila konec Landštejna, Zemského kamene, bouřka. Práskl blesk, urazil kus věže, a jak byl v ráži, zapálil šindelovou střechu. Stalo se v roce 1771, od té doby jen chátral.

Z hradu mocného, mohutného zbyly jen obvodové zdi s mnoha příčkami někdejších místností, z věže, sloužící jako vyhlídková, máte pocit, že nahlížíte do bludiště.

Odkloněná obchodní stezka přinesla Jindřichovu Hradci prosperitu, Landštejnu zánik. Hrad se dostal do povědomí v 70. letech, kdy začaly první rekonstrukční a odklízecí práce. Otevřen je od roku 1990. Hrad je ve státní správě.

Další informace

Když na výlet, tak s turistickou navigací Mapy.cz. Aplikace je zdarma a funguje i bez signálu.