Ona to ani ves není, spíše osada, přestože zde před druhou světovou válkou bylo celkem živo, i zámeček a rybníky tu měli. Poválečné dění odsunulo její německé obyvatelstvo a českého tu moc nebylo. A protože Maříž leží u hranic s Rakouskem, byť od roku 1955 neutrálním, přesto kapitalistickým, musel se přístup dokonale znemožnit.

Druhý odsun, v roce 1958, postihl Čechy, museli pryč, místo nich nastoupili muži s emblémem psa na výložkách. Prosperující ves se měnila v ruiny, zato k nepříteli neproklouzla ni noha. Z chalup zmizelo, co se dalo ukrást, odsunutí Češi si také nemohli vše odvézt s sebou.

Trubáčkova idea se naplnila

Maříž objevil nejen pro sebe, ale i pro stále větší množství zájemců o klid a výtvarno Kryštof Trubáček. Přijel sem po revoluci s přáteli z divadla Sklep stříhat dráty, které oddělovaly zlo od dobra.

V jedenadevadesátém tu vzniklo centrum keramiky, navštěvovali ho nejen studenti a absolventi UMPRUM, ale přijížděl každý, kdo si chtěl vytvořit něco ke své potěše a radosti. Po Kryštofově smrti vede Oázu jeho žena. Trubáčkovu myšlenku, že barvy musejí být veselé, dílo pozitivní a námět jasný, tu dodržují. Motivů jsou stovky, zvířecí, rostlinné, figurální...

Veselo, kam se podíváte

Ateliér a dílna jedou na plné obrátky, v prodejně u dílny a u rybníka je stále plno. Kromě hrnků a váz, konvic a šálků najdete figurální keramiku, kachle, zrcadla, miniatury, spoustu keramiky, která vás dostane.

Barvy se tu na vás opravdu smějí, vy se smějete na ty parádní výtvory, a je vám blaze po duši. Říkáte si, jak je to krásné - ty dovádivé kočky, poskakující kozy, uchechtaní vlci, realisticky nereálné kytky, impresionistické mraky, nebo jen veselé máchance štětcem, to dokáže každý. Ale až se do malování pustíte, zjistíte, že jste při školní výtvarce trochu zaspali.

V Maříži si můžete sami namalovat své představy o kráse. Dostanete hrnek, barvy, můžete sedět s instruktorem v místnosti, nebo se rozvalit venku pod slunečníkem. Poslouchat ptactvo nebeské, své známé i příchozí a jen tak si tvořit. Po zaschnutí se střep vypálí a máte se čím chlubit.

Maříž není na sesednutí s kola, proběhnutí prodejny, pár osvěžujících piv nebo ovocný pohár a zase pryč. Maříž chce čas jako Paříž. Nezmizela ze světa, naopak, vryla se hluboce do povědomí. A dobře se tu najíte, než vyrazíte zase o kilometry dál zádumčivou Českou Kanadou.

Třeba na Slavonice nebo na Klášter. O tom zase příště.

www.aokmariz.cz/

Když na výlet, tak s turistickou navigací Mapy.cz. Aplikace je zdarma a funguje i bez signálu.