„Obraz o životě šlechty kolem poloviny 19. století si mohou návštěvníci sami vytvořit během zimní návštěvy hradu Rožmberk. V rámci zimní prohlídkové trasy nahlédnou do soukromí šlechtického rodu Buquoy. S průvodcem se projdou místnostmi, které nechal k obytným účelům upravit Jiří Jan Jindřich Buquoy ve druhém patře hradu v době, kdy zde budoval rodové muzeum.

Pokoje prošly v letech 2008–2009 rekonstrukcí a v současné době jsou během zimy temperovány. Díky tomu si mohou zájemci prohlédnout jídelnu, salon, hernu a pracovnu. V případě příznivého počasí vystoupají též na Anglickou věž, z níž se jim naskytne neopakovatelný výhled,” uvedl Mgr. Jan Cieslar, tiskový mluvčí Národního památkového ústavu.

Otevřeno je v listopadu v úterý až pátek v 11 a ve 13 hodin. Od 11. prosince je zavřeno. 

Pověst o Bílé paní

Sličná dcera Oldřicha II. z Rožmberka prožila šťastné dětství na otcovském hradě v Českém Krumlově. Když dospěla, ucházelo se o její ruku mnoho ženichů. Otec ji provdal proti její vůli za Jana z Lichtenštejna, pána urozeného a mocného, ale velmi hrubého, který předtím ovdověl. Jemné, ušlechtilé Perchtě nastal po jeho boku život plný utrpení. Navíc na zámku žily matka a sestra jeho nebožky ženy. Ty jí ztrpčovaly život, jak jen mohly.

Manželství se jí stalo peklem, z něhož nebylo východiska. Marně se modlila za obměkčení srdce manželova, marně psala svému bratru. Nebylo jí pomoci, neboť tehdejší mrav nedovolil, aby žena odešla od muže. Teprve smrt mužova ji vysvobodila a mohla se vrátit na otcovský hrad, stala se tu ochranitelkou všech trpících.

Vážná, štíhlá, se zlatými vlnitými vlasy bílou rouškou obepjatými, procházela hradem, dohlížejíc na hospodářství. Smrt, která ji tu stihla, byla bolestnou ranou nejen rožmberských pánů, nýbrž i chudých z celého kraje. Nepřestávali ji oplakávati a brzy vídali ji dále ve svých snech. ¨¨

Bílá paní, jak ji nazývali, zjevovala se na zámku v Českém Krumlově, na Rožmberku, i na ostatních rožmberských hradech v bílém, vstříc budoucí události. Usmívala-li se, bylo to znamení, že se k domu přikloní štěstí. Měla-li černé rukavice a tváře pokryty smutkem, znamenalo to blížící se neštěstí. Bílá paní bděla nad dětmi svých příbuzných a chránila jich od zlého.

„Příběh Perchty z Rožmberka je návštěvníkům zmiňován v rámci hlavního prohlídkového okruhu. V Rožmberské síni visí její portrét, který však vznikl až v 19. století a stal se součástí buquoyského rodového muzea, které na hradě v 19. století vybudoval Jiří Jan Jindřich Buquoy. Návštěvníci se dozvědí o životě Perchty z Rožmberka i o legendách, které tuto postavu provází. Archivní prameny, tj. desítky dopisů, uchovává Státní oblastní archiv v Třeboni,” doplnila Mgr. Andrea Čekanová, kastelánka. (Hlavní okruh otevřen 26. a 27. 10. od 10 do 15 hodin a  31. 10. od 11 do 13 hodin.)

Na přelomu ledna a února budou poprvé v historii na jedinečné výstavě Podoby a příběhy ve Šternberském paláci v Praze vystaveny originály slavných dopisů Perchty z Rožmberka

Když na výlet, tak s turistickou navigací Mapy.cz. Aplikace je zdarma a funguje i bez signálu.