Na zřícenině Vítkova hrádku na Vítkově kameni nad nynější osadou Svatý Tomáš se usídlili pohraničníci vyhlížející případného narušitele.

Tomáše vydrancovali už za Josefa II.

Malou ves Svatý Tomáš (994 m n. m.) po válce svatého zrušili, ani o osadě nebylo na mapách památky, byla založena zřejmě Petrem z Rožmberka. Stojí tu nově opravený svatotomášský kostel, který dostal zabrat za reforem osvíceného císaře Josefa II. Tehdy se mnoho církevního majetku poničilo a rozkradlo, hodnotná umělecká díla mizela v kamnech. po vetešnictvích.

Kostel ale obnovili v letech 1874-1875, po válce přišla nejen na něj další pohroma. Nyní je od roku 1997 opraven a znovu vysvěcen i za přispění bývalých německých obyvatel, jejichž vsi u hranic zcela zmizely. Z bývalého schwarzenberského loveckého zámečku je nyní luxusní hotel s dobrou restaurací (záhadně vyhořel v roce 1990).

Vězení pro krále opilce

Na kopci nad vsí se rozkládá ve výšce 1035 metrů nad mořem zřícenina Vítkova hrádku, nejvýše položeného hradu v republice, po něm následuje Kašperk. Založili ho počátkem 14. století Vítkovci, zřejmě Vítek z Krumlova, na Rožmberky přešel po vymření krumlovské větve pánů z Růže. V rožmberském vlastnictví zůstal do roku 1611, tehdy rod vymřel.

V pevnosti na hony vzdálené civilizaci věznila česká šlechta v roce 1394 krále Václava IV. Tenhle panovník nebyl pro trůn žádným přínosem, rád nasával, štvanice na zvěř byla oblíbenou zábavou, na panování trochu kašlal. Pil nejprve s arcibiskupem Janem z Jenštejna. Ten se od pití oprostil a Václavovi začal činit kázání, načež se z přítele stal zavilý nepřítel. Vše vyvrcholilo mučením a smrtí Johana z Pomuku, později z Nepomuku.

Nešlo o žádné zpovědní tajemství královny, ale o církevní majetky, Jenštejnovou prebendu byl mocný kladrubský klášter, ten chtěl obsadit svým oblíbencem král Václav, Jenštejn ho předběhl a dosadil svého opata. Z toho šly královi hvězdičky před očima, Jenštejn nebyl v dosahu, ale jeho přívrženec Johan ano. Nesmrtelnost a svatost Nepomukovi zajistil opilec Václav.

Nepomukův kult šířili hlavně jezuité, za Habsburků měl vypudit myšlenky na Jana Husa. 

Česko-rakouská hranice byla stále neklidná, hrad opevnili pěti bastiony. Chátrat začal po požáru v 18. století. Panství vlastnili v posledních staletích Schwarzenbergové, v roce 1869 čekali návštěvu korunního prince Rudolfa, zříceninu nechali opravit a zřídili vyhlídku.

Po válce tu bylo zmíněné stanoviště PS, kasárna měli v obci. To se neopravovalo nic, jen se přidala šmírovaní zařízení. Z mohutné hranolovité věže o rozměrech 14 krát 17,5 metru je nádherný vyhlídka na vnitrozemí s Lipnem a horami, do Rakous až na Alpy. Hrad byl zachráněn zásluhou občanského sdružení. Uvnitř věže je pokladna a občerstvení, pořádají se tu různé akce, včetně večerních prohlídek.

Když na výlet, tak s turistickou navigací Mapy.cz. Aplikace je zdarma a funguje i bez signálu.