Když zvítězím, postavím klášter

Posvátná stavba měla hlubší poslání, v Krumlově sídlili mocní Vítkovci, král chtěl dát jasně najevo, že své zájmy je schopen uhájit.

Otakar, zvaný železný a zlatý, byl již od mládí hodně zpupný, dovoloval si, popichován šlechtou, i na tatínka Václava. Ten mu jeho teenagerské kousky nehodlal trpět, aby klučík zchladl, poslal ho do arestu na Přimdu. Ne nadlouho.

Když se Otakar ocitl na trůnu, začal koukat, kde by české království rozšířil. Dostal zálusk na německý trůn. Jenže to se nehodilo do karet okolní šlechtě ani církvi, mít silného panovníka, se kterým by nemohli orat. Tím Přemysl rozhodně nebyl. Takže zvolili na sněmu neznámého vévodu Rudolfa Habsburského. A tím se to v historii trochu zvrtlo.

Ale než k tomu došlo, roku 1260 Přemysl Otakar II. slavně porazil u Kressenbrunu uherského Bélu IV. Před bitvou slíbil, že když zvítězí, nechá založit klášter. Zvítězil, povolal do něj mnichy z rakouského Heiligenkreuzu. Klášteru připadly i rozsáhlé pozemky od jiných dárců, což vedlo k jeho mohutnému rozkvětu. Přemysl skončil špatně. Na Moravském poli ho Rudolf porazil v roce 1278.

Čechy ve zmatku

V Čechách zavládl chaos, šlechta si dělala, co chtěla, rabování a drancování bylo běžnou praxí. Žádná vyšší autorita nevolala majetkuchtivou šlechtu k pořádku. Dopláceli na to ale všichni.

Vítkovci vypálili Zlatou korunu. Královna vdova Kunhuta, která si začala hrátky se Závišem z Falkenštejna, se nakonec obrátila na synovce Otu Braniborského. Chyba. Plundrování se zmnohonásobilo. Nakonec musel zasáhnout Rudolf Habsburský.

Doba zkázy

Klášter vypálili roku 1420 husité. Mniši uprchli a statky zabrali Rožmberkové. Rabovalo se i za třicetileté války, mniši se vrátili až v polovině 17. století, klášter se nákladně opravil, Zlatá Koruna patřila mezi vzorové statky řádu. Než zasáhl reformami Josef II., staral se o klášterní život opat Bohumír Bylanský. Založil školu pro chudé děti, interiéry nechal rokokově vyzdobit, upravil zahradu.

Za Schwarzenbergů, kteří majetek roku 1785 koupili, sloužil klášter jako průmyslová základna – slévárna a strojírna. Výroba se zastavila v roce 1909, začalo se s rekonstrukcemi. Protektorátní (německé) úřady klášter Schwarzenbergům zabavily, v roce 1948 ho vyvlastnil československý stát. Je ve správě NPÚ jako národní kulturní památka.

Koruna velká jako mlýnské kolo

A trny ze Spasitelovy koruny? Další je ve Svatováclavské koruně, také v ostatkovém kříži, je součástí svatováclavského pokladu. Dva se nalézají v kostele sv. Kříže v Římě, v italské Vicenze, Paříži, a na mnoha dalších místech.

Byla to hodně trnitá koruna, nebo se s trny jen výhodně obchodovalo? Který je pravý a který ne? Otázka, jakou si kladl filmový císař Rudolf II. při pohledu na své zaručeně pravé Mona Lisy. Údajnou korunu koupil Ludvík IX. za 135 000 liber, kaple, kterou pro ni dal postavit, stála stejně.

Další informace