V dřívějších dobách byly České Budějovice opravdovým vojenským městem s několika kasárenskými areály. Pro budějovické vojáky byla zřízena vojenská nemocnice, ale zapotřebí bylo i místo, kde naleznou věčného klidu ti vojáci, kteří tehdy umírali na nejrůznější onemocnění, na následky utrpěných úrazů a také zranění utrpěná ve válečných konfliktech.

Zpočátku byli pohřbíváni na městském hřbitově, teprve roku 1797 byl městskou radou za souhlasu vojenské správy založen vojenský hřbitov za městem u silnice do Roudného.

Hřbitov existoval až do roku 1957. Sloužil všem armádám, které se v jihočeské metropoli vystřídaly. V 50. letech došlo k výstavbě kasáren Pohraniční stráže naproti hřbitovu a při té byl hřbitov zlikvidován. Byla stržena obvodová zeď, odstraněny kříže a terén zarovnán. Ostatky vojáků ale exhumovány nebyly a plocha hřbitova byla parkově upravena.

Dodnes zde vedle sebe leží příslušníci armády Rakouského císařství, Rakousko-uherské monarchie, Československé republiky, vládního vojska, německé branné moci, Rudé armády a Československé lidové armády.

Na hřbitově nalezli věčný klid čtyři čs. legionáři - Josef Řežábek, Jan Kašpar, František Mrzena a František Zahradník. Leží zde také Antonín Mejzlík a František Staněk, kteří položili život za ČSR na podzim roku 1938 v boji se sudetoněmeckým Freikorpsem. Posledním pohřbeným vojákem byl Karel Houfek, který 23. května 1950 tragicky zahynul při armádním cvičení v Boleticích.

V současné době se na místě hřbitova stále nachází malý parčík u zastávky MHD U jižní zastávky. Před několika lety zmizela poslední dochovaná část obvodové zdi hřbitova při výstavbě moderního bytového domu. Dodnes zde najdeme několik starých javorů kopírující obvod hřbitova.

Ačkoli se zde stále nalézají ostatky vojáků, místo není nijak pietně označeno. Za zřízení alespoň nějakého pietního označení, ať už kříže, nebo pamětní desky, dnes usilují českobudějovické kluby vojenské historie.

Když na výlet, tak s turistickou navigací Mapy.cz. Aplikace je zdarma a funguje i bez signálu.