Článek
Současná výstava Picassových děl v Kunsthausu je jakousi retro vzpomínkou na první Picassovu výstavu z roku 1932 konanou v Curychu ve stejném rozsahu. Výstava tehdy způsobila značný rozruch svými převážně kubistickými díly.
V té době (po roce 1907) Picasso již opustil modrou a růžovou periodu v malbě. Modrou barvu Picasso používal pro vyjádření smutku, růžovou pro krásu. Nejkrásnější obrazy jsou právě z tohoto období.
Kubismu dominuje čára, hranaté úseky malby, deformace proporcí, geometrizace… Vystavené obrazy zachycují kubismus v celé jeho periodě – 1907 až 1917. Ani si nemusíte číst popisky u obrazů a vždy to bude žena – s mandolínou, sedící, s bílým šálem, spící nebo ženský akt. U obrazů z pozdějšího období (20. léta) již popisky číst musíte, neboť se jedná o silně abstraktní malby. Naštěstí se žánr u mnohých obrazů opakuje – mandolína a kytara, zátiší s kytarou, tři hudebníci…
Picassovy plastické výtvory jsou zastoupeny bronzovou hlavou ženy (Fernandy) z roku 1909. Mimochodem - o „krásnou Fernandu“ sedm let Picasso neúspěšně usiloval. Netušil však, že je již vdaná.
U grafických listů jsem na okamžik zbystřil - tuhle grafiku jsem již někde viděl. Holubice v letu, spletenec lidských těl a další. Bylo to na výstavě jednoho pražského grafika. Picasso je zřejmě inspirativní dodnes. Ostatně i Picasso se rád inspiroval a parafrázoval např. Manetův obraz Snídaně v trávě se stejnými aktéry (nahá žena s dvěma oblečenými pány) a se stejnou dispozicí obrazu.
Vánoční Curych nabízí také výstavky s rukodělnými předměty všeho druhu. I česká keramika je k vidění. Autorka roztomilých figurek Olga Krejčí žijící ve Švýcarsku prozrazuje: „Nejdříve jsem figurky sbírala, pak vyráběla a malovat je jsem se jezdila učit do grafické školy v Bechyni.“
Na rozloučenou nás pohostila horkým Glühweinem, který chutnal stejně jako ten český, i když prý je tam o jedno koření navíc – muškátový oříšek.
