Článek
Sluncem prozářené nedělní červnové odpoledne patřilo ve farní zahradě v Dobrušce zpěvákovi Pavlu Helanovi, který společně s diváky oslavil 5. výročí založení zdejší charity.
K tomu nám její ředitelka Ing. Jana Poláčková řekla: „K dnešnímu dni máme pět zaměstnanců, kteří zajišťují osobní asistenci lidem, kteří to opravdu potřebují. Zároveň těm nejpotřebnějším poskytujeme a půjčujeme také různé kompenzační pomůcky. Zaměřujeme se hlavně na region Dobrušky a okolní obce, včetně hor. Přednostně pak pokrýváme území, kde probíhá naše tradiční tříkrálová sbírka.”
A protože každé výročí se má oslavit, tak si do Dobrušky pozvali velmi milého a skromného hosta. „S Pavlem Helanem jsem se naživo setkala vloni v kostele sv. Magdalény na Šumavě a hned jsem věděla, že ho musím pozvat k nám do Dobrušky. Pavel souhlasil a dnes je tu s námi,” uvedla před koncertem Ing. Jana Poláčková.
Pavel Helan svými písničkami, které vycházely přímo ze srdce, oslovil všechny přítomné diváky, a to i ty věřící nebo nevěřící, kteří sem našli cestu. Jeho písně jsou prodchnuty jemným humorem, a to i v těch, které se mnohdy tváří velmi vážně a vážné také jsou. Sám se doprovází na kytaru a u některých písniček na dulcimer, což je druh strunného nástroje. Jako host ho na violoncello v Dobrušce ještě doprovázel Štěpán Švestka.
Sám Pavel Helan nám o svém zpívání ale pověděl víc: „V Dobrušce jsem poprvé a moc mi tu líbilo. A zpívat jsem začal až v dospělosti, to mi bylo dvacet. Na kytaru jsem začal hrát také ve dvaceti. První CD mi pak vyšlo ve dvaceti osmi letech. A na první československé samostatné turné jsem vyjel až ve třiceti šesti letech. V současné době také doprovázím Honzu Nedvěda, čehož si moc vážím. Hlavně hraji v prostředí, které si vybírá mě. Jsou to kluby, kostely, charitativní akce.”
A k tématům svých písní skromně dodal: „Písničky si píšu sám… a námětem je život sám. To, co je v mých písních, je můj trvalý rozhovor s Bohem. Ale nejsem evangelizační hudebník, nikoho nepřesvědčuji, proto na mé koncerty chodí věřící i nevěřící. S láskou jenom dávám písně, prožívat je už musí posluchač sám... Nedávám odpovědi. Jenom vím, že moje svědectví je, že nemám svědectví.”
