Článek
Za slunného dne s rekordní teplotou 15°C se již v 13.30 hodin sešli členové KČT na Mírovém náměstí v Ústí nad Orlicí, aby se vydali na poslední výšlap v tomto roce s tajným určením, zato v cíli s besedou a hudbou.
Kolem 15. hodiny se náměstí začalo plnit dalšími občany, kteří využili nabídky prohlídky barokního kostela z 18. století s výškou klenby 15 metrů a délkou lodi 40 metrů. Kostel stojí pár kroků od náměstí a svojí baňatou věží vysokou 52 metrů zakončenou orlicí nesoucí pozlacené slunce tvoří dominantu města.
Zároveň byl pro návštěvníky připraven hraný biblický příběh doplněný vystoupením tanečního a hudebního oboru místní ZUŠ Jaroslava Kociana. Po tanečním uvedení do betlémské atmosféry se na pódium k vánočnímu stromu dostavili tři králové směřující do Jeruzaléma za hvězdou, která jim zvěstovala narození Ježíše Krista. Tito tři zástupci mudrců z Východu Kašpar, Melichar a Baltazar přišli se nejen poklonit Ježíškovi, ale přinášeli také vzácné dary - zlato, kadidlo a myrhu.
Seznámení obsahu tohoto příběhu se ujal jeden z mudrců, a to Kašpar zastoupený ústeckým farářem Vladislavem Brokešem. Ten připomněl i nezvyklý jev letošního teplého prosincového dne, který v Čechách není znám po dobu 250 let.
Poté se slovy "Kde je ten právě narozený král Židů?" se s průvodem několika set přihlížejících občanů mudrci vydali za hvězdou, ukazující cestu až ke kostelu, kde se u Svaté rodiny odehrávala další část příběhu.
Pastýři, řemeslníci i muzikanti
Kromě těchto tří mudrců přicházeli další dobově přistrojení pastýři, různí řemeslníci, tovaryši, muzikanti, selky, děvečky a děti, kteří kladli k jesličkám své dary.
Občané, kteří v roli poutníků prošli kolem jesliček, si pak domů odnášeli Betlémské světlo, které symbolizuje naději a příchod Ježíše Krista.
Tento zvyk vznikl v Rakousku a jeho tradice se udržuje od roku 1986 a postupně se tak stal jedním z novodobých vánočních symbolů. Do Betléma vždy cestují pro plamínek chlapec nebo děvče, kteří vykonali něco dobrého. Světlo zažehnuté v Betlémě se pak prostřednictvím skautských skupin šíří po Evropě jako symbol Vánoc, míru a přátelství. V České republice se tento zvyk udržuje od roku 1989.
Výjimečný závěrečný obraz děje byl umocněn majestátním prostředím kostela, kdy se Hymnus pro Svatý rok milosrdenství stal poselstvím, které biblický příběh otevřel pro nový rok: On odpouští a vítá své děti. Srdce otvírá těm, kdo mají hlad a žízeň. On je láska, nad ničím nezoufá a všechno vydrží. A budou nová nebesa i nová země.
