Článek
Na počátku 13. století je na území Žitavy zaznamenáno působení českých knížat Smila a Častolova, posléze již existuje celá řada svědectví o vlivu Čechů na osudy města. Z rukou českých umělců zde vznikají nebo sem putují mnohé předměty a není to jen doba Přemyslovců, ale i v pozdějších staletích zůstává v Žitavě mnoho českých uměleckých děl.
Obzvláště v době husitských válek se v Čechách vytváří mezi duchovními obavy o životy a majetek, proto vyhledávají v Žitavě a na Oybínu bezpečné útočiště. V roce 1420 sem ukládají korunovační klenoty, poklad pražského metropolitního chrámu.
V bednách ukrývají na Oybínu a v kostele sv. Jana hlavu sv. Lukáše, část hlavy sv. Marka, ostatky sv. Lazara, 11000 panen a další předměty. Po bitvě u Lipan se stává úkryt bezpředmětným a vše se vrací do Prahy. Za vlády Jiříka z Poděbrad v Žitavě vzniká unikátní postní plátno o jehož původu nejsou jednoznačné názory.
Žitavské muzeum chce výstavou ukázat spojitost lužického města s Prahou a o její náplni informuje ředitel muzea Marius Winzeler: "Tři předměty vyjadřují ekonomické, sociální a kulturní vzájemné působení v společném státoprávním, sociálním i kulturním prostoru zemí Čechů a Lužice. Hlavní téma je zaměřeno na obchod, umění a ideje, v prostoru mezi Prahou a Žitavou. Obchodní spojení je prezentováno historickými mapami z 16. a 19. století. Vrcholnými body výstavy jsou díla 14. a 15. st. z Prahy a která vznikla v klášterech Marienstern a Marienthal nebo byla pražskými kanovníky zachráněna a přivezena do Žitavy. Jde o významné žitavské misály, díla českých mistrů a další předměty."
Městské muzeum se nachází nedaleko radnice v sousedství františkánského kostela a kostela sv. Kříže s postním plátnem, nedaleko je také kostel sv. Jana. Velké parkoviště je u Solného domu. Příjezd autem i vlakem z Hrádku nad Nisou přes polské území.
Více na www.zittau.de
