Hlavní obsah

Železná opona na Bučině připomíná časy krvavě střežené hranice

Novinky, Petr Hejna

Turisty oblíbená Šumava je plná nádherných přírodních scenérií i lokalit, spjatých s nedávnou historií. Jak tedy vypadalo hraniční pásmo, stejně jako nechat se unášet okolní přírodou, můžete právě na šumavské Bučině. Necelé tři kilometry odtud se nachází prameny Vltavy.

Foto: Petr Hejna
Článek

Replika signální stěny vyrostla v blízkosti česko-bavorského hraničního přechodu Bučina-Finsterau v roce 2008, kdy zde probíhala i výstavba hotelu Alpská vyhlídka, umístěného na půdorysu základů bývalé Pešlovy chaty, coby ruiny zbořené v roce 2004.

Její bývalí provozovatelé, rodina Pešlova, chatu dostavěla roku 1937, tedy krátce před válkou, nové zahájení provozu po jejím skončení nemělo dlouhého trvání. Chatu následně zabrala v 50. letech armáda z důvodu využití jako sídlo pohraničníků, vyrostly zde i dva domky pro příslušníky ostrahy hranice.

Právě tuto dobu evokuje replika tehdejšího hermetického uzavření hranic, ideologicky zdůvodňovaného jako ochrana před imperialistickými agenty, mnohem více však mající za úkol izolovat obyvatele tehdejší ČSSR před okolním světem a znemožnit emigraci za svobodou těm, kterým poválečný vývoj přinášel útrapy, stejně jako jiným, hledajícím na Západě pouze ekonomické výhody, jako blahobyt a bohatství. 

Tabulka se zákazem vstupu uvádí prostor "železné opony", vymezený dvojitým elektrifikovaným zátarasem z ostnatého drátu, mezi nímž je pečlivě uhrabaný volný pás zeminy. Nechybí pochopitelně pozorovací věž, nebo jehlany, bránící vstupu těžké vojenské techniky. Podrobnější informace o časech studené války je možno dohledat na tabuli přímo u strážní budky, nebo v přístřešku u cesty směrem do Bavorska. 

Kromě hotelu a železné opony byla poblíž odbočky k pramenům Vltavy současně zrekonstruována kaplička svatého Michala. Zarostlé zbytky základů stavení na okolních pastvinách svědčí o předválečné éře, kdy Bučinu tvořilo několik desítek domů, hostinec, hotel, celní úřad, ubytovna finanční stráže, hájovna, nebo škola a spořitelna - ves zanikla po odsunu německého obyvatelstva.

Obec byla zbudována v polovině 18. století na hraniční cestě, kopírující jednu z tras dávné Zlaté stezky. Svojí nadmořskou výškou 1162 metrů měla Bučina prvenství coby nejvýše ležící šumavská obec. Dnes již je uváděna pouze jako nejdeštivější místo na Šumavě (roční úhrn srážek 1600 mm) - o aktuálním počasí zájemcům napoví tamní webkamera

Okolí hotelu Alpská vyhlídka má kromě připomínky časů totality i romantickou polohu - ať již to je malý vodopád přímo pod chatou, jezírko s průzračnou vodou a jejími šupinatými obyvateli, nebo nepřehlédnutelné vodní kolo. Podle počasí je atrakcí i možnost vyhlídky na Alpy, ale i bez pohledu do kdysi zapovězeného zahraničí ke zde směrem na Knížecí Pláně na co koukat. 

VIDEO: Bučina 

Možnost jiné než pěší nebo cyklo dopravy je omezená - v sezóně je možno usednout ve Kvildě na autobus, od sousedů pro změnu elektrobus z Finsterau. I v hotelu ubytovaní automobilisté musí respektovat přísná omezení, daná režimem pohybu v této části NP Šumava.

Další možnost je vyrazit z Borových Lad, cestou rozhodně stojí za zastávku Knížecí Pláně a tamní pozůstatky kostela a hřbitova, v Kvildě zase stálá muzejní expozice zaměřená na historii Kvildy a Bučiny, umístěná v patře budovy obecního úřadu. Směrem na Horskou Kvildu se rozprostírají u návštěvnického centra výběhy jelenů a rysa, v Borových Ladech zase bývalý lom posloužil pro soví voliéry. 

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám