Článek
Kulturní barbarství
Hlavně po válce se ze zámků a klášterů staly skladiště, ubikace, popřípadě sociální byty či skončily ve správě různých institucí. Nyní se musejí za obrovských nákladů obnovovat.
Jednou z nákladných akcí je i záchrana jihomoravských Uherčic, označovaných za perlu moravské renesance. V obci u hraniční čáry na Znojemsku se po dlouhá léta moc civilistů neobjevilo, Uherčice byly zcela mimo dění. Honosné sídlo po roce 1945 chátralo, o nějakých opravách se neuvažovalo. Zámek se užíval k různým účelům: byly tu byty, skladiště, kanceláře, ženský pracovní tábor, nehynoucí stopu tu ale především zanechala posádka lidově demokratické armády.
Na místě tvrze zámek
Zámek vznikl na místě tvrze, stavět tu začali v polovině 16. století Krajířové z Krajku (Kreiger von Kreig, podle hradu v Korutanech, příslušníci rozvětveného rodu Krajířů vlastnili mimo jiné Lomnici, Landštejn, Bystřici, Bílkov a Dačice, Cornštejn, Vranov, Hrádek, Rohozec, Žebrák a Točník, Brandýs, Boleslav, Michalovice).
Koncem století zámek stavebně dokončovali Štrejnové ze Švarcenavy. Barokní úpravou Uherčice prošly na přelomu 17. a 18. století, především se to týkalo vnitřku objektu. Rozlehlý areál se třemi nádvořími, vyhlídkovou věží, arkádami a barokním divadlem obklopuje barokní park, najdete tu zeleninovou a okrasnou zahradu.
Prohlídkový okruh zatím téměř prázdného zámku je ale i tak zajímavý, můžete vidět restaurátory přímo při práci.
Posledními majiteli byli Collaltové, od roku 1768 do 1945, odsunuti byli na základě prezidentských dekretů, i když prokazatelně pomáhali místnímu českému obyvatelstvu. Collaltové jsou starý langobardský rod ze severu Itálie. Patřil jim i zámek v Brtnici, rozsáhlý objekt také zcela zdevastovaný, pseudogotický Rudolec, který se z chátrání zvolna vzpamatovává.
Znovuobjevení Uherčic
Památková obnova vybraných částí zámeckého areálu s velkým podílem restaurování, obnova objektů v romantickém parku a vytvoření návštěvnické infrastruktury jsou cíli projektu Zámek Uherčice – šlechtické sídlo jako divadelní scéna.
Vzniknou nové expozice i prohlídková trasa, bezbariérový přístup a odpovídající technické i technologické zázemí. Obnova je vyčíslena na téměř 113 miliónů Kč.
Vracejí do života pošramocenou minulost
„Národní památkový ústav již v minulosti dokázal, že umí památky navracet do života. Jsem velmi ráda, že díky obnově budeme moci nabídnout návštěvníkům nejen lepší komfort a služby, ale také jim budeme moci představit objekty či jejich části, které nebylo dosud možné prezentovat z důvodu havarijního stavu způsobeného zátěží z minulosti,“ uvedla generální ředitelka Národního památkového ústavu Naďa Goryczková.
