Článek
Můžete večerní komentované prohlídky přiblížit?
Pravidelně každý rok děláme několik večerních prohlídek, které se jmenují Zářící uranové sklo. Protože tady v expozici je spousta uranových skel, která za běžného světla vidíte jako normální skla. Ale teprve večer, když je tma, proto vždy kontroluji, kdy zapadá slunce, a když je úplná tma, zhasneme v pavilonu a rozsvítíme UV lampičky, tak se nám tady ve vitrínách rozsvítí takové Las Vegas, protože uranové sklo pod UV světlem skutečně září. Je to takové zelenavé záření, které skýtá velmi neobvyklé efekty. Sklo jakoby mění svůj charakter a pod UV paprsky také některé dekory více vyniknou.
A protože uranové sklo je málo známé, uvádíme komentovanou prohlídku asi dvacetiminutovou přednáškou o jeho podstatě a historii. Tady vyprávím třeba o tom, že uranové sklo se hodně vyrábělo v první polovině 19. století v šumavských sklárnách. Mimochodem tohle sklo zde budeme mít vystavené na podzim, kdy zde budeme mít od září do listopadu výstavu Alabastrové sklo ze Šumavy, tam je uranu hodně, takže podzimní večerní prohlídka bude na světelné efekty o něco bohatší.
Kdy jste s prohlídkami o zářícím uranovém sklu začali?
Asi před dvěma roky. K tomu přišlo tak, že jsme si s kolegyněmi pořídily nové uranové lampičky. Já sice měla uranovou lampičku, ale byla to prastará šunka, kterou jsem kdysi dostala od jednoho kolegy. Pak naše paní kolegyně Kubalíková přišla na to, že UV lampičky se prodávají na internetu za 250 Kč. Nás to nadchlo a pořídily jsme si je do pavilonu a naše průvodkyně začaly i za denního světla uranová skla nasvěcovat, ale to nebylo ono. Tak nás kolektivně napadlo, že by nebylo špatné dělat večerní prohlídku, při které by se to dalo ukázat. Musím říct, že naše večerní prohlídky jsou už docela populární.
Takže večerní komentované prohlídky jsou velmi oblíbené?
Jednak je v PASKu skoro tma, a to už samo o sobě dává prostoru jinou, takovou tajemnou atmosféru, a navíc tu září ve vitrínách skla. Nesvítí, doslova září! A tak tu chodíme po expozici a lidé si svítí na uranová skla. V těch chvílích se dospělí lidé chovají trochu jako malé děti a jsou naprosto nadšení, když se jim v proudu světla nějaká váza rozzáří. A slyšíte kolem třeba: „Jé, hele, tady se to rozsvítilo a támhle taky kousek svítí!” A tak se snažíme návštěvníkům vyjít vstříc a občas tyto prohlídky děláme, asi tak třikrát do roka. Ta dnešní je první, pak máme další v sobotu o klatovské pouti a poslední letošní se uskuteční 11. října.
Kolik vlastně máte v pavilonu uranového skla?
Asi tak 60 exponátů. Běžně je ale uranové sklo ve tmě jen v našem uranovém okénku, které se shora osvětlováno UV zářivkami. Jsou to věci různorodé od historizujícího vrstveného skla, přes sklo Olympia z doby kolem roku 1900, skla s česanými dekory, kterými uranové skloviny prosvítají. Uranové vousky mají džbánky v podobě vodního ducha Nickelmanna apod. Takže je toho tady docela dost, ale všechno je vidět až večer, když se v pavilonu zhasne.
