Článek
Křinecký zámek totiž dostane, pravděpodobně do konce roku, "nový kabát".
Kdo se nenechá neutěšeným stavem frontálního průčelí odradit a bránou v honosném červeném portálu vstoupí do útrob barokního zámku, nelituje. Z přijímacího salonu vystoupá po empírovém schodišti do Kamenného sálu s mramorovou podlahou, bohatě zdobeného štuky, v jehož čele je kaple Panny Marie Sedmibolestné s obrazem nymburského barokního malíře Václava Kramolína.
Zrekonstruované jsou rovněž přípravna pokrmů (nyní archiv historických dokumentů), panská jídelna a především nejkrásnější dědictví po rodu Morzinů, stavitelů zámku – rokokové modré salonky. Jeden ze sálů je věnován módě předešlých dob, další připomene baletního mistra Vlastimila Harapese (shoda příjmení s majitelem zámku není náhodná) a jeho sběratelskou vášeň – historické žehličky. V dalším si prohlédnete úžasné secesní plakáty. Je tu i expozice „staré školy“, v níž si dětští návštěvníci mohou vyzkoušet školní „komfort“ svých praprarodičů.
Pro letošní sezónu nabízí chodba v prvním poschodí řadu trofejí jelení zvěře včetně neuvěřitelně obrovského paroží severoamerického jelena wapiti a další z velkých sálů unikátní kolekci loveckých trofejí africké zvěře. Když stanete na několik centimetrů tváří v tvář hlavě antilopy kudu velkého či pakoně (což se vám nestane ani v zoo), užasnete nad jejich velikostí a půvabem tvarů, ale i nad umem preparátorů. Expozice je doplněna autentickými předměty domorodců, oděvy a fotografiemi.
Příjemné odpoledne můžete ukončit v pohostinné Andělské kavárně dortíkem, kávičkou či sklenkou vína.
Prohlídky zámku s výkladem se konají ve středu, čtvrtek a pátek od 15.00, v sobotu a neděli od 10.30, 13.00 a 15.00.
