Článek
Přirovnání k cizině je u nás v oblibě, třeba hanácké Atény Kroměříž, moravské Athény Moravská Třebová. Českými Athénami bývá označována Kutná Hora, máme tu českou Sibiř, Kanadu, Švýcarsko, Ameriku… Ani nemusíme jezdit za hranice - svět nám leží u nohou.
Jaroměřice jsou nádherným zámkem zakomponovaným do rozsáhlé francouzské zahrady přecházející za říčkou Rokytnou do anglického parku.
Při pohledu z náměstí se jaroměřický zámek nezdá tak mohutný, jak působí na návštěvníka právě z parku. Čestný dvůr je velký, ale neodhaluje zámek v plné kráse. Ta se vyjeví až při pohledu na zadní trakt.
Prví česká opera pochází z Jaroměřic
Objektu vévodí mohutná kopule a vysoká věž s hodinami, robustní křídla se rozebíhají na obě strany. Prvotně tu stávala středověká tvrz, v 16. století ji nahradil renesanční zámek, začleněný do nynější stavby.
Dosud málo důležitým Jaroměřicím přinesl slávu a obdiv rod Questenberků. Za nich se staly Jaroměřice kulturním centrem známým v celé Evropě. Jan Adam Questenberk (1678 - 1752) přinesl do zapadlého kouta Vysočiny nádheru a pompu. Panství bylo proslulé kapelou, jejímž kapelníkem byl český hudební skladatel František Václav Míča. Jeho skladba O založení města Jaroměřice se stala první českou operou, Questenberkové zřídili na zámku velkou knihovnu, divadlo, galerii.
V roce 1752 Jaroměřice převzal pod správu Václav Antonín z Kounic-Rietbergu. V roce 1897 byl po dlouhém soudním dědickém sporu jaroměřický velkostatek Nejvyšším soudem Rakouska přiřčen Rudolfu Kristiánu z Vrbna a Bruntálu, jeho majetek pak v roce 1927 zdědila jeho manželka Elvíra (původně bavorská princezna). Za války byl v držení říšských drah.
Interiéry v barokní podobě
Expozice jsou rekonstrukcí barokního interiéru, ukázkou, jak fungoval zámek v daném období. Místnosti připomínají slavnou hudební minulost. Uvidíte tu dobové hudební nástroje, další pokoje jsou zařízeny u duchu šlechtického života v 19. století.
Součástí prohlídky je Sál předků, tři hudební salonky, modrý salon s obrazárnou, pracovna hraběnky, zlatý přijímací salón, jídelna, pracovna hraběte, taneční sál, čínský kabinet, ložnice hraběte a v přízemí sala terrena s přilehlými římskými lázněmi.
Na lovu a honu
V přízemí najdete tematickou výstavu S ozvěnou lesního rohu. Ušlechtilá zábava šlechty. Les a lov. Uvidíte lovecké zbraně, trofeje, nábytek, obrazy, grafické listy, osobní potřeby a vybavení lovců a další předměty.
V zámeckých sbírkách jsou poměrně početně také zastoupeny předměty, které byly dovezeny z Afriky, jako upomínky na dobrodružství aristokratických lovců na tomto kontinentě. Prohlídka končí v zámecké kuchyni, kde se ulovená zvěř připravovala.
Kdo si hraje...
Hračky z půdy je další instalace, v ní najdete hračky se kterými si hrály nejen děti šlechty, ale možná i vaši rodiče a prarodiče.
Nedílnou součástí zámku je farní kostel svaté Markéty. Také zde jsou komentované prohlídky.
