Článek
Czocha byla součástí obranných hradů budovaných podél hranic českého království před nájezdy tatarských kmenů Václavem II. ve 2. polovině 13. století. Na počátku byla tvrzí z obranné věže a věže strážní, postavena na vysoké žulové skále nad řekou Kwisou tvořící hranici mezi českým královstvím a Polskem.
V roce 1315 se oženil Jindřich Javorský s Anežkou, dcerou Václava II. a Elišky Rejčky; okolí řeky Kwisy bylo Anežčiným věnem. Jindřich vybudoval hrad, své území uhájil i proti mocnému Janu Lucemburskému. Následně hrad i území patřilo rodům Donínů, Kluxů, Nostitzů a Uechtritzů. Součástí zemí Koruny České bylo až do 18. století, kdy Dolní Slezsko za vlády Marie Terezie získalo Prusko.
V 15. století hrad dobyli husité, postupně ztrácel obrannou funkci. V 16. století již patřil Nostitzům. Vlastnili ho dalších 250 let, uskutečnili nákladnou přestavbou na renesanční zámek. Podle legend to umožnila naleziště zlata v okolí; dokládají to i názvy obcí Zlotý sen, Zlotniky...
Uechtritzové koupili zámek počátkem 18. století. Největší pohroma přišla v roce 1753, po obrovském požáru se honosný zámek změnil téměř v trosky. Bylo zničeno skoro vše, kromě obvodových zdí. Majitel začal s rekonstrukcí trvající pět let, pokračovala velmi pomalu.
V roce 1909 zámek koupil drážďanský továrník Ernest Gützov. Novošlechtic, který si titul koupil díky svému bohatství (vlastnil největší továrnu na doutníky), zámek nechal přebudovat na rodinné sídlo. Přestavbu řídil architekt císaře Viléma II. – Bodo Ebhardt.
Zámek se změnil v goticko-romanticko-renesančním slohu podle dobové rytiny z roku 1703. Přestavba trvala do roku 1914, stála 4 milióny marek, během ní byl vybudován hradní příkop, 40 tajných chodeb (dodnes objeveno pouze 14), ale byly zničeny mnohé zbytky ještě původního hradu.
Gützov kompletoval sbírky nábytku, zbraní, obrazů, vzácných vín, technických novinek. Přátelil se s Romanovci skrývajícími se zde po roce 1917, za 2. světové války hostil nacistu Wernera von Brauna (konstruktér raket a zbraní). Za II. světové války zde sídlila škola šifrantů abwehru. Rodina Gützova odešla v březnu 1945 do Drážďan, přežili kobercový nálet; v lázních Bad Vildungen továrník zemřel v březnu 1946.
Po válce byl zámek několikrát vykraden, poničen. Byla zde sovětská armáda, později řečtí uprchlíci. V letech 1952 - 1996 sloužil jako rekreační středisko důstojníků polské armády. Dnes je v zámku konferenční centrum a hotel; část lze celoročně navštívit.
Proč na zámku je tolik tajných chodeb, proč na počátku 20. století bylo odvezeno na 5000 kubických metrů zeminy, kam se ztratily stavební plány rekonstrukce, kam zmizel údajný zlatý poklad - to je řada otázek, na které zatím nejsou známy odpovědi.
Zámek, který řadu století patřil k českému území, má nezaměnitelnou tajemnou atmosféru. Je i v zahraniční velmi vyhledávaný, zejména nadšenci záhad a Harryho Pottera. Najdete ho 15 kilometrů od Frýdlantu v Čechách.
