Hlavní obsah
Sošky putti (malé dítko připomínající andělíčka) jsou alegoriemi světadílů, tento s lukem a ještěrem odkazuje na indiány a aligátory, tedy AMERIKA Foto: Jana Vančatová

Zámecký areál v Lysé nad Labem zve k návštěvě francouzského i anglického parku

Lysá nad Labem je dnes známá především výstavištěm a zdejším dostihovým závodištěm; nemnoho z jejich návštěvníků zavítá i do rozlehlých zahrad místního zámku ukrývajících řadu překvapení, vzdálených jen několik minut cesty od centra města.

Sošky putti (malé dítko připomínající andělíčka) jsou alegoriemi světadílů, tento s lukem a ještěrem odkazuje na indiány a aligátory, tedy AMERIKA Foto: Jana Vančatová
Zámecký areál v Lysé nad Labem zve k návštěvě francouzského i anglického parku

Až letos jsem vyšetřila čas na prohlídku zámku a parku v Lysé, zalitovala jsem, že jsem to neudělala již dávno.

Doporučuji se nejdříve zastavit v lyském „íčku“  v centru na Husově náměstí, dobře značeno. Budete vybaveni spoustou informací, které při procházkou zahradami oceníte. V areálu a okolí zámku jich příliš nenaleznete. Pak se již můžete vydat okolo Kostela svatého Jana Křtitele k lyskému zámku.

Barokní zámek v Lysé byl vybudován na místě bývalé tvrze a pozdějšího hradu. Patříval Přemyslovcům, byl i lenním majetkem českých kněžen a královen. V 16. století přestaven Habsburky a povýšen na královský.

Ale největší rozmach lyské panství zaznamenalo v 17. a 18. století, kdy patřilo Sporckům. V roce 1647 majetek daroval císař Ferdinand III. generálovi Janu Sporckovi, který zahájil rozsáhlé zámecké stavební práce. O největší rozkvět se však zasloužil jeho syn František Antonín Sporck, následovaný i jeho vnučkou Annou provdanou Sweerts-Sporckovou a jejím manželem. Sporckové jsou především spojováni s Kuksem, ale jejich sídelním místem bylo právě lyské panství.

Na rozdíl od svého otce Jana, kterému byl udělen šlechtický titul za jeho zásluhy v rakouské císařské armádě, zejména v období třicetileté války, František Antonín byl znám svým mecenášstvím a láskou k umění. Jeho zásluhou byla vybudována v místech, kde dle dobových pramenů stávala štěpnice a šafranice (sad a bylinková zahrada) pod zámkem, okrasná zahrada – libosad.

Představu o tom, jak by měla vypadat, získal během svých studijních cest po Francii i při návštěvách hraběte von Globen ve Valči v západních Čechách, využil také zkušeností z budování Kuksu.

Do vznikajícího parku začal postupně umisťovat sochy alegorií 12 měsíců, světadílů, živlů, ročních období, lvů, sfing a jiných plastik velmi zdařile doplňujících hlavní prostor zahrady, romantická zákoutí i bludnici (bludiště) francouzského parku.

Soubor soch je směřován k přírodě, představuje koloběh života a prostředí, která nás obklopuje. Autory většiny barokních a rokokových soch nebyly přední čeští mistři, ale zejména místní dílny českého venkova, někdy i žáci Matyáše Brauna. Na francouzský park volně navazuje i rozlehlý krajinářský park anglický z 19. století, kde kromě vzácných dřevin nově můžete nalézt i včeloviště, houboviště a broukoviště.

Máte-li pocit, že jsem opomněla informace o místním zámku, tak vězte, že obdivovat jej můžete, ale přístupný není, protože již v roce 1938 ho Kinští (poslední majitelé) prodali ministerstvu sociální péče, který jej přeměnil na domov pro seniory - tomuto účelu slouží dodnes. Podobně jako Augustiánský klášter před zámkem, kde je dnes sídlo okresního archivu.

Park je volně přístupný pouze v letní sezóně od dubna do konce října. Letošní babí léto nabízí téměř ideálním kulisu k jeho návštěvě. Jste-li cyklisti, můžete na prohlídku parku navázat i naučnou stezkou vedoucí až do Čelákovic.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků