Hlavní obsah

Zadluženou Skalku nechtěl ani čert

Novinky, Vratislav Konečný

Zříceniny se ve středním Středohoří vypínají takřka na každém kopci, a že jich tu je požehnaně. U Sutomi, obce pod Holým vrchem místními zvaným Holáček, je jich v okruhu několika kilometrů hned pět. Z Holáčku vidíme Skalku v údolí, vlevo Košťálov, vpravo Oltářík.

Foto: Vratislav Konečný

Pohled od Holého vrchu, válcovitá věž pod kostelem svatých Petra a Pavla patří Skalce ve Vlastislavi, na vrchu vpravo se tyčí Oltářík.

Článek

Na vrchu nad Sutomí stojí kostel sv. Petra a Pavla. Pochází už ze 14. století, o zhruba 400 let později byl barokně přestavěn pravděpodobně Octaviem Broggiem. Vedle kostela uvidíte starobylou dřevěnou zvonici. Mám dojem, že bez zvonu. Kostel byl vykraden, uvnitř to vypadá tristně.

Přepůvabné půvabno

O Skalce psal historik B. Bernau (Přemysl Bačkora, jeho otec se jmenoval Josef Množislav Bačkora): „Mezi nejpůvabnějšími partiemi romantického našeho Středohoří vždy jmenován bývá malebný hrádek Skalka blíž Třebenic.”

Bačkora si dal jméno německé, protože se domníval, že němečtí nakladatelé by české nepřijali.

Pětihradí v okolí

Vysoká válcovitá věž Skalky se nachází ve Vlastislavi. Podle Kosmovy kroniky název obce souvisí se jménem českého knížete. Nejprve se tu nacházelo hradiště, opevnění tu vybudovali vladykové ze Skalky, spříznění s Kaplíři ze Sulevic, kteří tu nechali zbudovat několik hrádků. Anna Kaplířová se provdala za Adama Hrzána z Harasova, jejich syn Zdeslav byl hoden svého jména, „zdeslavil” a proslavil se zadlužením majetku.

V dobovém dokumentu stojí: “Na Skalku toužil, ale buď Pán Bůh nebo sám čert si ji vzal, ale ani čert ji nechtěl, tak byla zadlužena.“ Nevelký hrad vypálili roku 1639 Švédové. Barokní zámek po věží pochází od Hrzánů. Od věže je nádherný výhled na další pasáže Středohoří, například na Lipskou horu.

Košťálov je nepřehlédnutelnou dominantou kraje. Zakladatel gotického hradu na čedičové skále nad Třebenicemi není znám (Zajícové?), stavba pochází z přelomu 13. a 14. století. Podle legendy tu měl žít zeman Košál, údajně měl za manželku Bělu, neteř kněžny Libuše. Ostatně Stadice, odkud pocházel Přemysl Oráč, zakladatel přemyslovského rodu, jsou nedaleko. Košál s Bělou založili Bílinu (Běla/Bělina, Bílina).

Košála, zakladatele Košťálova, měl zabít šípem vladyka Kolostoj, který si začal v kraji pod horami dělat, co chtěl. Košál ho jel ztrestat na jeho hrad do Teplic, domů ho přivezli s prostřelenou hlavou. Cesta na ruinu je docela strmá, výhled ale je velkou odměnou.

Dalším hrádkem je Hrádek neboli Oltářík. Nechal ho vystavět na ochranu majetku velmi bohatý husitský hejtman Jakoubek z Vřesové, který tu měl rozsáhlé panství. Hrádek byl obsazován v případě nebezpečí. Cesta z obce Děkovka je dosti strmá, zachovaly se části věžovité obytné stavby a zbytek brány.

V totálních rozvalinách je Blešno, zbytky jsou nepatrné, ale z vrchu nad Kocourovem je, jak jinak, skvělý výhled.  

Posledním blízkým hradem je Ostrý. Taktéž kaplířovský hrad, první zmínka o něm pochází z roku 1433. Václav Kaplíř tu založil rodovou vetřev Osterských ze Sulevic. Jméno má podle ostré homole, na níž stojí. Vlastnilo ho několik majitelů, pustý se uvádí po roce 1540.

Ve Středohoří leží 16 hradů, nejvýraznější jsou Hazmburk a Střekov. Nejromantičtějšími asi Helfenburk u Úštěka a Kostomlaty zvané Sukoslav. Zbývající ruiny jsou menší, patří sem třeba Kamýk, Oparno, Blansko…

Reklama

Výběr článků

Načítám