Článek
Přinesli s sebou saskou renesanci
Památek na saskou renesanci u nás mnoho nemáme, styl přivedl do země saský rod Bünau.
Kapli nechal v letech 1597–1606 postavit Rudolf z Bünau (1547-1622), pán na Weesensteinu a Blansku. Rudolf z Bünau nebyl jen stavebníkem v Krásném Březně, ale nechal provést také renesančním přestavbu svého rodového sídla, saského zámku Weesenstein.
Zámecká kaple se stala farním kostelem až se zřízením farnosti v Krásném Březně v roce 1897. Tehdy ji zasvětili sv. Floriánovi. Kostel je unikátní památkou tzv. saské renesance, a do dnešních dnů se v tomto stavebním slohu dochoval téměř beze změn.
V Čechách najdete saskou renesanci na zámcích v Benešově nad Ploučnicí, Libouchci, středočeské Radimi, Červeném Poříčí, Jílovém u Děčína, Šluknově, na Lemberku před přestavbou, v Jáchymově, Horním Slavkově a několik kostelech - Valtířov, Česká Kamenice, Dolní Podluží.
Na Velký pátek se kostel otvírá jako poklad
V zimních měsících je kostel přístupný pouze po předchozím objednání (minimálně jeden pracovní den dopředu), od konce března (na Velký pátek) začíná hlavní turistická sezóna, kdy můžete využít stálé průvodcovské služby a přijít o víkendech a ve svátek na prohlídku bez objednání.
Během července a srpna navíc tato služba funguje i v pondělí, kdy je většina ostatních památek zavřená a památekchtivý výletník na dovolené by neměl kam jít. V ostatní všední dny zůstává režim na objednání zachován. V kostele se pořádají i varhanní koncerty.
Unikátní alabastrové reliéfy
Alabastrový oltář z roku 1604, motivem je Kristův rodokmen (strom Jesse). Reliéfy představují výjevy od narození po nanebevstoupení a pašije. Autorem je saský sochař Melchior Kunte z Freibergu. Alabastrových reliéfů je v kostele 26, jedná se o světový unikát.
Floriánův kult
Svatý Florián nebyl nikdy jedním z hlavních svatých, ale jeho kult je velmi rozšířen, umučen ve vodě se stal patronem hasičů a ochráncem před požáry.
Jeho sošku naleznete v mnoha obcích, bývá i ve výklencích stavení, jeho atributem je putna, jíž hasí požár. Také byl námětem maleb na skle. Objevuje se i na morových sloupech. Jeho socha je například na hlavním oltáři v Borovanech.
Ostatky jsou i na našem území
Většina jeho ostatků je v Římě, část v Krakově (je jedním z patronů Polska), Karel IV. přivezl malé ostatky do sv. Víta, další se nacházejí v olomouckém chrámu sv. Václava, Havlíčkově Brodě, Kladně, Jaroměři.