Článek
Židé byli v Kovanicích usazeni již v 60. letech 17. století. Není známo, kdy tady byla založena židovská náboženská obec, předpokládá se, již v průběhu 18. století. Roku 1875 byla potvrzena židovská náboženská obec společná pro Kovanice a Nymburk se sídlem v Kovanicích. Zrušena byla v roce 1890 v souvislosti s přenesením sídla do Nymburka.
Před založením židovského hřbitova byli zřejmě kovaničtí Židé pochováváni na hřbitově u katolického kostela. Až do roku 1899 spravoval židovskou matriku pro Kovanice, Chvalovice a Hořátev kovanický katolický farní úřad, teprve potom byla předána nymburské židovské matriční správě. Bohužel úmrtní matrika se dochovala až od roku 1873.
Po svém založení v roce 1830 – z toho roku pochází také nejstarší čitelný náhrobek Ley Hellerové – sloužil kovanický židovský hřbitov především příslušníkům podléhajícím poděbradské vrchnosti, tedy z Kovanic a přilehlých obcí a také z nymburského předměstí Poděbrad. Teprve ve druhé polovině 19. století začal sloužit také nebožtíkům z Nymburka a dalších obcí. V roce 1832 bylo založeno pohřební bratrstvo Chewra kadiša.
Pozemek k výstavbě hřbitova daroval kovanickým Židům tehdejší majitel kovanického statku Karel baron z Görtzu. Stavba hřbitova se neobešla bez potíží. Kovaničtí sousedé jí bránili, zeď byla několikrát v noci zbořena. Až když byly z nařízení vrchnosti zřízeny noční hlídky, byl konečně hřbitov dostavěn.
Když tu měl být první pohřeb zemřelého z Křince, kovaničtí katolíci nechtěli dovolit jeho pohřbení a bránili vjezdu pohřebního vozu do obce, mrtvola zůstala celou noc za humny. Teprve když poděbradský hejtman vyslal do Kovanic několik hulánů a výtržníci byli zatčeni, mohl být pohřeb vykonán.
Na hřbitově je dochováno 247 náhrobků ve 12 neúplných řadách. Při jejich výzdobě byly použity symboly levitské soupravy či žehnajících rukou kohena, Davidovy hvězdy, jednou symbolu lékařského povolání – Aeskulapovy hole, ale také symboly desatera, rostlinné motivy, na několika pomnících se dochovaly porcelánové portrétní medailonky.
A jak je to s babičkou Franze Kafky? Jmenovala se Esther Poriasová-Löwyová, žila v Poděbradech a pochována byla v Kovanicích. Její náhrobní kámen ale nebyl bohužel identifikován.
Ač podél Kovanic vede frekventovaná cyklostezka po břehu Labe, zůstává zdejší, jistě velmi atraktivní židovský hřbitov utajen. Je totiž zvědavým očím skrytý v polích za areálem zemědělských objektů. Abychom ho našli, musíme jet do Kovanic od Nymburka a z hlavní silnice uhnout doprava na nevelké návsi s travnatým trojúhelníkem uprostřed.
