Hlavní obsah
Meteorit zvaný loketský purkrabí, originál je v depozitáři muzea ve Vídni, část v Praze,rozřezán na desítky kusů a rozprodán po sbírkách celého světa Foto: Vratislav Konečný

Z Lokte měl Otec vlasti, císař Karel IV., dlouho noční můry

Patří mezi naše nejstarší hrady, tyčí se v ohybu Ohře, který loket připomíná, odtud jeho jméno i "mluvící" znak. Ruka třímající meč ohnutá v lokti. Měl pohnutou historii od hraniční pevnosti po naprostou degradaci coby zemské vězení.

Meteorit zvaný loketský purkrabí, originál je v depozitáři muzea ve Vídni, část v Praze,rozřezán na desítky kusů a rozprodán po sbírkách celého světa Foto: Vratislav Konečný
Z Lokte měl Otec vlasti, císař Karel IV., dlouho noční můry

Tatík Lucemburk se bál kralevice

Vězněm tu byl i kralevic Václav (1316), syn Jana Lucemburského, jehož jeho kmotr nechal pokřtít na Karla. Lucemburk neměl Čechy rád, nerozuměl té cizí zemi, ani své manželce Elišce Přemyslovně.

Politický sňatek pro čtrnáctileté zpovykané dítě byl pouhou formalitou, kralování ho tu moc nebavilo. A Češi ho také v lásce neměli, než se s nimi hádat, ustavil raději hejtmanem Jindřicha z Lipé. Toho a jeho milenku Elišku Rejčku zase nemusela královna.

Šlo to tak daleko, že Eliška před manželem utekla s dcerami a kralevicem na Loket, a to Jana velmi naštvalo. Hrad oblehl, Eliška musela utéci znovu, na Mělník, ale Václav zůstal uvězněn v malé komůrce. Jan měl obavy, aby kluka královna nedosadila na trůn.

Psal se rok 1319, Vašíkovi byly tři roky. Matku už nikdy nespatřil, ale z Lokte prý měl hodně dlouho úzkostné stavy. Jan ho nechal přemístit na Křivoklát, tam už to bylo snesitelnější, poté ho poslal na studia do Francie.

Návrat Václava zvaného Karel

Sedmiletý chlapec byl oženěn roku se stejně starou Blankou z Valois v roce 1323. Poté přijal jméno Karel, po 10 letech se vrátil do vlasti a v českých dějinách zanechal historickou brázdu.

Hrad nechal Karel IV. v dokumentu Codex Carolinus zahrnout mezi nezcizitelné hrady. Tady je mezi historiky rozpor, někteří se domnívají, že naopak si Karel Loket oblíbil. Po zkušenostech z dětství to není moc pravděpodobné.

Z hradu šatlava

Za husitských válek byli místní proti kalichu, fandili Zikmundovi, poté následovaly třenice mezi Šliky, kteří panství vlastnili, a městem Loket. Měšťaníni hrad dobyli, za 30leté války ho obsadili císařští. Objekt pustl.

Dlouhá historie končí, když už se nevědělo, co s takovým kamenným zbožím. Nakonec sem umístili věznici, bachařilo se do roku 1949.

Loket si zamiloval J. W. Goethe, navštívil ho třináctkrát

Hrad je otevřen celoročně, postupně se do něj vracejí sbírky, které zabral stát a rozstrkal po různých destinacích, nejvíce jich skončilo na Kynžvartu. Přibyly zbraně, sochy, sbírku rozkradli dvakrát, v 60. letech minulého století, pak po roce 1989.

Nenávratně v tahu jsou předměty uložené v depozitáři města Sokolova, zhruba před 10 lety je někdo, kdo měl od dveří klíče, ukradl.

Rozšíří se sbírka porcelánu, cínařství, hrad ročně přitáhne přes 100 tisíc návštěvníků. Protože leží nedaleko Karlových Varů, zaslechnete tu nejvíce ruštinu.

Známý je „loketský purkrabí“, maketa meteoritu, který roku 1422 hrad zasáhl. Purkrabí byl darebák, nebeský posel ho měl trefit jako pomstu vyšší moci. Muzeum útrpného práva je velmi vydařenou atrakcí.

Pidivajzlík Gottstein

Na nádvoří stojí ohmataná soška vládce místního podsvětí, skřeta Gottsteina. Kdo s dobrým úmyslem pohladí jeho dlouhý vous a zanechá u nohou peníz, tomu se odmění. Kdo se dotkne jeho kyje, pozná jeho vztek. Vousy má oblýskané dozlatova, peněz u bot taky dost.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků