Hlavní obsah
Zakonzervovaný Vízmburk je památkou evropského významu Foto: Vratislav Konečný

Z bílého pískovce, na němž v botanické zahradě stojí bonsaje, byly postaveny české Pompeje

Do neděle jsou v pražské botanické zahradě vystaveny bonsaje, jež přitáhly do Japonské zahrady stovky návštěvníků. Listnáče i jehličnany, všechny upoutávají svým vzhledem, o který se musí pěstitel pečlivě starat. Uvidíte tu stromy v podobě, jak by mohly vypadat, kdyby se dožily 1500 let.

Zakonzervovaný Vízmburk je památkou evropského významu Foto: Vratislav Konečný
Z bílého pískovce, na němž v botanické zahradě stojí bonsaje, byly postaveny české Pompeje

O nálezu hradu se mluvilo jako o českých Pompejích

Stromové miniatury stojí na deskovitém pískovci, který je evropským unikátem.  Málokdo si vzpomene, jaký rozruch vyvolal v roce 1972 nález profesora Hejny, kterému se podařilo postupně vykopat hrad Vízmburk (Bílý hrad) u východočeského Červeného Kostelce. Tehdejší tisk o nálezu psal jako o českých Pompejích.

Archeologové rozsáhlé ruiny odkryli, ale také zakonzervovali, po prozkoumání je chtěli ponechat zubu času. Nakonec se v posledních desetiletích podařilo bílou památku částečně zpřístupnit.

Hrad je postaven z kamenů těžených v blízkém lomu Krákorka. Ten existuje dodnes. Z historie víme, že se tu lámaly kameny pro stavbu náchodského zámku. V lomu se našly otisky stop dinosaura, unikát na našem území.

O Krákorce psal i Karel Čapek v Případu s Hejkalem z Devatera pohádek: „Tomu už je taky hezkých pár let, co v lese na Krákorce se zdržoval Hejkal.

Krákorský pískovec, který v Troji uvidíte, je od gotiky nejpoužívanějším stavebním kamenem u nás.

Doplňkové programy

O víkendu se můžete v botanické zahradě zúčastnit čajových obřadů, skládání origami, cvičení Tai či nebo ochutnávání japonských specialit.

U bonsají je důležitá jejich historie

„Odhadnout stáří bonsaje je těžké, pokud neznáte její historii. Některé jsou získané z přírody, kde mohly růst třeba sto let. U bonsaje je však nejdůležitější její vzhled, který udává věk. Bonsaj porovnáme se stromy jejich druhu rostoucích v přírodě nebo z fotografií na internetu. I bonsaj, která má třeba jen osm centimetrů, může vypadat jako několika set let starý strom,“ odhaluje tajemství věku bonsají Petr Herynek, kurátor výstavy bonsají trojské botanické zahrady.

Bonsaje nemusí růst pouze v misce, ale třeba i na kameni. Navíc na něm nemusí být jen jeden strom, ale i několik. „Zajímavý je minilesík modřínu opadavého. Lidé se tak mohou očima „projít“ po lese. Někdy se tam dělají i cestičky, aby byla procházka úplná,“ popisuje jeden z exponátů Herynek.

Výstava se koná ve spolupráci s Česko-japonskou společností a za podpory Pražské energetiky a. s.

Ve výstavním sále najdete krásné kameny suiseki, kresby a pokojové bonsaje, vše od manželů Chramostových.

O Vízmburku

Profesor Hejna se domníval, že najde pouze skromné zbytky hradeb, možná i věže, ale postupně se ukázalo, že se jedná o jeden z největších hradních nálezů s evropským významem.

Hrad byl téměř ve stejném stavu, v jakém ve 13. století vznikl. Byla to  významná pevnost, postavit ho nechal bohatý šlechtic Tas. Za husitů byl nebezpečný blízkému Slezsku, kališníci tu byli často na svých loupeživých spanilých jízdách. Jeho posádka škodila i po roce 1450, takže Slezané spolu s lužickými městy postavili armádu a Vízmburk po odkoupení od Jiřího z Dubé, jenž ho vlastnil, zbořila. Hrad zpustl a zároveň zanikl i v terénu.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků