Článek
Oskar Leo Krause, nymburský rodák, se po válce angažoval v sociálně-demokratické straně. Po únoru 1948 hodlal emigrovat, ale byl zatčen a vězněn v Chebu. Jeho matka se při jedné návštěvě syna ve vězení letmo setkala s jakýmsi Josefem Plzákem.
Ten posléze přijel do Nymburka, kde navštívil Krauseovy a jejich prostřednictvím kontaktoval členy skupiny s protikomunistickým smýšlením. Jeho jménem se po čase do skupiny infiltroval agent StB Adolf Kotous, který vytvořil podmínky pro pozatýkání všech členů skupiny.
V červnu 1950 se v nymburské sokolovně uskutečnil vykonstruovaný politický proces, v němž bylo odsouzeno devět lidí včetně rodičů Oskara Lea Krauseho. Jeho otec Oskar Krause dostal doživotí, matka Zdeňka 18 roků.
Oskar Leo Krause po odpykání pěti let žaláře pracoval jako dělník, posléze se dostal k cirkusu, kde se od tenťáka vypracoval na ředitele. V roce 1969 odešel do exilu ve Švýcarsku, kde spolupracoval s exilovými spolky, s Rádiem Svobodná Evropa a ve Pfäffikonu po čase založil a provozoval uměleckou galerii. V ní představoval české umělce v emigraci. Zemřel v roce 2011.
Nymburští z iniciativy mladého historika, dnes starosty města Nymburk, Pavla Fojtíka odhalili v roce 2004 obětem politického procesu na sokolovně pamětní desku se soškou Olbrama Zoubka.
Besedy v kavárně kina Sokol, jež je součástí sokolovny, kde probíhal v padesátém roce proces, se zúčastnila paní Koukalová, manželka dalšího z odsouzených Vlastimila Krejčího, a Oskarova manželka Alice Krause s dcerou.
Zdeněk Hazdra v úvodu besedy řekl několik slov o kontextu poválečné politické situace a politických procesů po únoru 1948. Pak Pavel Fojtík pohovořil o konkrétním nymburském procesu a připomněl, že zde byli dva nevinní lidé odsouzeni na doživotí a další v souhrnném trestu na téměř sto let.
Následoval literárně-hudební pořad, v němž s nevšedním citem četl herec František Kreuzmann úryvky z Krauseho autobiografické knihy Snad jsem nezabloudil, na kytaru ho doprovodil krásnými melodiemi Jaroslava Ježka kytarista Jan Matěj Rak.
