Vzpomínka na Ježkovy pluhy v Blansku, věhlasnou firmu zlikvidoval nálet a znárodnění

Firmu pak předal synům Karlovi a Richardovi, kteří ji přivedli na vrchol. Jejich “ježčí“ továrna měla za první republiky obrat desítky miliónů korun, tehdy pevné a vyhledávané měny.

V muzeu v Blansku otevřeli 6. dubna výstavu, která přibližuje rodinu Ježků. Továrna na zemědělské stroje se slévárnou, od roku 1890 strojírnou a kovárnou, zaměstnávala v té době přes 200 pracovníků. Roku 1902 přibyla i výroba strojů a zařízení pro cihelny, cementárny a kamenolomy.

O čtyři roky později firma postavila novou montovnu a slévárnu. Původně malá zámečnická dílna tak produkovala ročně kromě jiných hospodářských strojů kolem 1500 řezaček, 1200 mlátiček a 1200 fukarů.

„Historie rodiny Ježků i jejich továrny je úzce spjatá s historií města, kdy za působení Karla Ježka jako starosty bylo Blansko povýšeno na město. Ježkové v době svého rozmachu dosáhli velkých úspěchů, vybudovali technologicky i společensky ceněnou továrnu a užívali věhlasu v rámci celého Rakouska-Uherska. Ježkové exportovali své zboží do celé rakousko-uherské monarchie i do dalších evropských zemí, roku 1908 proto zřídili filiálku svého podniku v Mariboru.

Kolem roku 1911 si též zajistili napojení na železniční síť, a to výstavbou vlečky a vlečkového mostu přes Svitavu. Rozšiřování závodu pokračovalo až do roku 1929 výstavbou dalších provozních budov. Vznikla tak nová stolárna, pila, montovna strojů, sklady, původní slévárna se přestavbou změnila na kovárnu atd. V závodě pracovalo za první republiky 600 až 700 lidí,” uvedla Pavlína Komínková, ředitelka blanenského muzea.

Za druhé světové války došlo postupně k útlumu výroby „civilních“ strojů a továrna musela vyrábět pro potřeby německé říše. Sovětský nálet na Blansko v dubnu 1945 znamenal zničení značné části blanenské továrny, ale současně předznamenal i konec rodinné firmy. Definitivní tečku za existencí firmy K. & R. Ježek pak učinilo její znárodnění roku 1946.

Na výstavě v blanenském muzeu jsou kromě fotografií a dokumentů vystaveny předměty ze sbírek muzea, některé z nich muzeu daroval Zeno Čižmář, potomek rodu, další předměty jsou zapůjčeny od soukromého sběratele Aleše Baďury a pluh muzeu zapůjčil Michal Hrazděra.