Hlavní obsah

Výstava 20 let Klubu přátel umění zahájila bohatý program oslav 100. výročí vzniku Československa

• Aktualizováno
Novinky, Stanislava Dvořáková

V pátek 26. října byla v Ústí nad Orlicí v Galerii pod radnicí otevřena výstava Klubu přátel umění mapující jeho činnost za dvacet let existence včetně dokumentů 100. výročí vzniku Československé republiky.

Foto: Jiří Kočí

Výstava Klubu přátel umění představila dění minulých sta let v ČSR i městě Ústí nad Orlicí.

Článek

Hlavní oslavy 100. výročí vzniku Československé republiky, které v Ústí nad Orlicí probíhají v sobotu 27. a neděli 28. října, předznamenala vernisáž výstavy Klubu přátel umění v Galerii pod radnicí.

Výstava je nejen upomínkou na výročí vzniku ČSR, ale navíc i na dvacetileté trvání činnosti Klubu přátel umění, který podstatně přispěl ke kulturnímu životu ve městě.

Poté co Ing. Jiří Hartman seznámil s historií klubu, mohli návštěvníci na vystavených výtvarných dílech a fotografiích četných umělců sledovat dění minulých let ve městě zobrazené v jejich tvorbě, včetně různých pozvánek a plakátů. Série ukázek je doplněna knihami pojednávajícími o uplynulé době a řadou dokumentů přibližujících dění počátku 20. století ve městě.

S významnými okamžiky přiblíženými výstavou se mohou zájemci seznámit až do 23. listopadu.

Tím však informace o městě dávných dob nekončí. V ulicích kolem středu města se nachází šest sloupů přínášejících informace o programu oslav a původu některých staveb. Není zapomenuto ani na legionáře a činnost sokolské organizace.

Oslavy 27. října byly zahájeny na Mírovém náměstí koncerty doplněnými videomappingem, promítaným na fasády budov s dějem událostí minulých let. Večer byl ukončen v 21 hodin ohňostrojem.

V neděli se průvod z Mírového náměstí odebere k Památníku odboje, kde se uskuteční pietní akt s položením věnců s pokračováním v Parku Čsl. legií, kde bude navíc zasazena lípa.

Oslavy budou večer ukončeny v Roškotově divadle, kde prostřednictvím symfonického orchestru Decapoda a jeho hostů zazní především hudba českých hudebních velikánů, Bedřicha Smetany Polka a Proč bychom se netěšili z Prodané nevěsty a Slovanské tance č. 1, 7 a 8 od Antonína Dvořáka.

Reklama

Výběr článků

Načítám