Hlavní obsah

Vyhořelý a rozkradený zámek Valeč se vrací mezi navštěvované památky

Novinky, Vratislav Konečný

Bez roku je tomu 40 let, co zámek Valeč, kdysi skvost severozápadních Čech, zničil požár. Objekt tehdy sloužil jako dětský domov. Příčina se nevyšetřila, po ohni zbyly jen obvodové zdi. Obnova prý nepřicházela v úvahu, možností byla demolice. Nakonec zvítězil rozum, zámek se začal opravovat.

Foto: Vratislav Konečný

Jedna z barokních plastik od M. B. Brauna, originály možno spatřít v klášteře Kladruby, krádež byla zjevně na objednávku, zloději přijeli nadvakrát

Článek

I když se práce na vnitřním restaurování kvůli penězům zpomalily, konec je snad v dohlednu.

Valeč doplatil jako většina objektů zabavených šlechtě na novou společnost. Soukromé vlastnictví bylo potřeno, vše bylo všech, a objekty dostávaly zabrat. Mobiliáře se v nejlepším případě rozvezly do jiných zámků, část zmizela v soukromí, část byla zničena. Na Valči vznikla ubytovna pro válečné veterány, škola pro korejské děti, v jejichž domovině se bojovalo, poté dlouhodobě sloužil jako děcák. Podobně na tom byly i nedaleké Chyše.

A nedemolovaly se jen zámky, v přízemí valečského jsou artefakty z Doupova, kdysi okresního města, jež leželo za pár kopci, pak ho srovnala v rámci vytvoření vojenského újezda demokratická armáda.

Barokní městečko

Paneláky vedle pozoruhodného barokního kostela, hrázděných domů doplněných výstavbou z minulého století, nádherně opravený kostel Nejsvětější trojice, u něhož se nachází parkoviště při vstupu do zámku. Do kostela můžete nahlédnout bočními dveřmi, nevím, koho napadlo nainstalovat za mříž tři obří plakáty z renovace, zcela zakrývají výhled a ani na jednom neuvidíte, jak vypadá kostelní celek, nebo aspoň oltář. Ono to někdy chce taky trochu u práce myslet. Před kostelem stojí barokní sloup, taky nádhera.

Dřevěnými vrátky vejdete do jiného světa, mohutné stromy na obrovském prostranství, některé vysazeny jako solitéry. Zahradní architekt věděl, jak budou působit lípy, platany, buky, mezi nimi modříny, cypřiše, i monumentální borovice černá, která je jakýmsi stromovým vesmírem stojícím nedaleko vchodu do zámku.

Valeč proslavil především rod pánů ze Štampachu, kteří gotický objekt, o němž je zmínka v roce 1358, renesančně přestavěli. Velkolepou přestavbu Valče zařídil Jan Kryštof Kager, svobodný pán ze Štampachu.

Braunovo zahradní kouzlení

Další majitelé přebírali již obrovskými dluhy zatížené panství, finance roku 1737 uplatňuje i Matyáš Bernard Braun, ve výši 810 zlatých 54 krejcarů. V té době jezdil za majitelem panství hrabě A. Špork, kterého prý inspirovala zahrada a park k podobnému dílu v monumentálnějším rozmachu.

V plné slávě valečské, v době baroka, bylo vše doplněno sochami, kašnami, M. B. Braun, básník měkkého pískovce, tu stvořil monumentální sošné dílo, které provázelo šlechtu při procházkách či projížďkách areálem. Braun jezdil na Valeč za jakousi šlechtičnou, a zároveň tu vytvořil kolem kašny galerii.

Ukradli, nevrátili

Osm soch v roce 2003  ukradli, nejedná se sice o originály, i tak mají repliky cenu statisíců. I když je objevili v Rakousku u soukromého sběratele, odmítl je vydat s tím, že netušil, že se jedná o kradené dílo.

Dalšími majiteli byli Korbové, Karel Korb z Weidenheimu kupuje panství 1798 za 400 000 zlatých, zámek upravuje novorenesanční, v roce 1937 zakoupil Valeč Jan Larisch-Mönnich.

Benešovy dekrety ho poslaly do náruče státu.

Reklama

Výběr článků

Načítám