Článek
Podmračený den vítal návštěvníky bubenické akce jen tichým šumem kapek dopadajících na lavičky zahrady Hernychovy vily. Nedalo se nic dělat, přírodní prostředí nahradil sál Kulturního domu.
Lektor, úspěšný bubeník David Andrš, který je kapelníkem a zakladatelem skupiny Scrap Music Jamm z Kostelce nad Orlicí aneb Rytmy sběrného dvora, pořádá zároveň zábavné akce a workshopy hry na buben. Sám se aktivně věnuje hře na bicí a perkusní nástroje.
V současné době jeho dílny představují pro mateřské a základní školy interaktivní hudební výchovu. Tuto prospěšnou činnost uvádí slovy: "Bubnování je jednoduchá ale účinná aktivita, která je přístupná všem. Výhody bubnování byly známy již v starověku. Buben je mimořádný nástroj, který motivuje, oživuje, spojuje kulturní prostředí i léčí, kde je základem muzikoterapie. Například v Africe, kde jsem pár měsíců pobýval, je buben slyšet každý den a používá se ke komunikaci, oslavě i zábavě. Sám člověk již v prenatálním stavu je ovlivněn pravidelným tlukotem, neb k srdci to nemá daleko."
V současném světě člověka obklopuje řada rozličných věcí a všechny mají svůj specifický zvuk, a dá-li se mu určitý řád a rytmus, vzniká první hudební dojem. Bubny jsou vlastně prazákladem muziky. Lze do nich třískat, jemně se jich dotýkat, vyluzovat různé tóny a zvuky.
To vše uplatnily děti od dvou a půl let až po penzisty na sobotní akci v Kulturním domě. Úvodní bubnování do plastových sudů s paličkami zakončenými tenisovým míčkem s rytmem bum bum ta, s doprovodem písničky Skákal pes přes oves, zastrašily zcela kapky deště dopadající na okenní parapet, až samo slunce vhodilo do sálu několik paprsků, aby se přesvědčilo o tomto dění.
Důkazem, že hrát se dá na všechno (plastové sudy, hrnce, kastroly, plechovky, chrastítka), je také body drumming, což je rytmus hraný na tělo - tleskání, pleskání po různých částech těla a dupání, ať s navozením strachu, tak výrazu tance. A tak se tančilo, co síly stačily, až únava ukončila tuto lekci.
Program pak pokračoval vlastní tvorbou zvukových nástrojů. Dívenky s maminkami se věnovaly výrobě ozdobných chrastítek, milovníci parného léta sestrojovali dešťové hole z papírových tyčí naplněných kukuřicí a fazolemi, které mohou svým zvukem navodit při nesnesitelném vedru příjemný zvuk deště.
Chlapci se zkušenými poradci vyráběli tamburíny, zcela v českém podání - z pivních zátek, což navíc přispělo k rozšíření jejich technického obzoru, kdy poznali, že hřebík se zatlouká, šroubek šroubuje, co je pilník, kleště, kladívko, šroubovák.
Závěrem této činnosti byl společný koncert vyrobených zvukových nástrojů. Nakonec pak nastoupil početný sbor všech předmětů, různých chrastítek, doplněných hřímajícími údery do sudů a vysokými zvuky kastrolů a hrnců. Tento neobvyklý doprovod byl důkazem, že i mytí nádobí může sloužit k účelnému vybití přílišné energie i jako zajímavý koncert.
