Článek
Pro někoho jsou známé, pro jiného novinka. V podzimních dnech bývá viditelnost nejlepší, z exponovaných míst se dá dohlédnout i přes sto kilometrů.
Vochlice je název nejen plevele
U Lubence na Rakovnicku se mezi obcemi Mlýnce a Lybině tyčí táhlý kopec. Nese jméno Vochlice, což je název pro rozšířený plevel vochlici hřebenitou. Zřejmě tu hojně kvetla, je docela půvabná.
Rozhledna zde stávala již desítky let, byla součástí zámeckého mlýneckého areálu. To je jedno tvrzení, další hovoří o tom, že rozhlednu postavili místní turisté v roce 1881, což není moc pravděpodobné.
Na dětství na rozhledně si vzpomněl Richard Kanta z Lubence, za pomoci přátel začal s rekonstrukcí, či spíše se znovuvýstavbou. Věž byla v hustém křoví, schody uvnitř zborcené, takže práce bylo mnoho, ale výhled je i přes vzrostlý les v půlkruhu docela slušný. Teď se věnují záchraně kostela svatého Jiljí, stojící pod kopcem. Byl hodně zdevastován, nyní je z velké části zakonzervován a pokračují stavební práce uvnitř.
Otevírací doba: květen až konec října - víkendy 13-16 hodin, ostatní dny lze vyzvednout klíče od rozhledny v obchodě vitrážnické firmy SKLOART, Chýšská 109, 439 83 Lubenec. Po-pá: 8.00-17.00, sobota 8.00-12.00. tel: 603 81 81 85.
Vyhlídka z Mařenky
Nedaleko Vimperka stojí trochu zapomenutá vyhlídková kaplička na Mařském vrchu. Nápad postavit rozhlednu na Mařském vrchu (907 m. n. m.) pojal malenický farář a archivář František Teplý.
Dvanáctimetrovou věž s přilehlou kaplí zbudovali asi za rok, slavnostně ji vysvětili a otevřeli v květnu 1936. V roce 2004 rozhlednu zrekonstruovali, nedaleko stojí televizní vysílač, rozhled je sice omezený, ale i tak zahlédnete část Šumavy.
K objektu vede křížová cesta, parkoviště je zhruba kilometr od rozhledny. Pod Máří se nachází rozsáhlé kamenné moře, navíc - dodejme - okolní lesy jsou houbové. Orientační bod je obec Štítkov, z níž se k parkovišti jede. Vstup je zdarma a bez omezení.
Málokdo zná Břasy
A v Břasech na Rokycansku zase chybí zmínka, že nad městečkem stojí od letoška dřevěná rozhledna se solidním výhledem. Přitom z návštěvní knihy, už zcela popsané (chce to novou) je patrno, že o objekt je značný zájem.
Stavba je polygonální, slouží i jako přenašeč dat bezpečnostních kamerových systémů. Z uzavřené místnosti v předposledním patře se otevírá panoramatický pohled na masiv Radče, okolí Berounky, všechny plzeňské rozhledny Chlum, Krkavec a Sylván, a také na Radyni s charakteristickou siluetou zříceniny hradu na vrcholu, na vrch Vladař, za dobré viditelnosti i na Český les a Šumavu.
Dojet se dá téměř až k patě objektu, celoročně otevřeného, poslední stovky metrů jedete po betonových panelech.
