Hlavní obsah

Vladimír Císař: Paměti z Fastrova mlýna jsem ilustroval moc rád

Novinky, Miroslav Moravec

Kutnohorský výtvarník, pedagog a filmař Vladimír Císař je všestrannou osobností, která významně ovlivňuje společenské a kulturní dění ve městě pod Barborou. Sešli jsme se nad knihou Marie Vondrové-Fastrové Paměti z Fastrova mlýna, kterou vyzdobil barevnými akvarely a nespočtem černobílých ilustrací.

Foto: Miroslav Moravec

Výtvarník Vladimír Císař při práci na ilustracích ke knize Paměti z Fastrova mlýna

Článek

V roce 2014 vyšla v edici Miraculum Octavum Mundi kniha Marie Vondrové Paměti z Fastrova mlýna, na které jste se podílel ilustracemi. Co Vás na této práci lákalo či zajímalo?

Především se čtenářsky a pak také odborně soustřeďuji na regionální literaturu. Z toho se zrodila myšlenka připravit a realizovat cyklus komponovaných pořadů Podvečery s regionální literaturou. Zcela samozřejmě přišla brzy na řadu i románová kronika Marie Vondrové Fastrové Paměti z Fastrova mlýna.

Tato kniha mne vysloveně nadchla. Jednak mám rád literární tvorbu 19. století, jednak to byla nádherná kutnohorská tématika. V dnešní pragmatické době mi přišel důraz na mravní ideály, obraz velké rodinné soudržnosti, která umožňuje čelit i nepřízni osudu, upřímný kutnohorský patritismus a vůbec české vlastenectví jako velmi aktuální. Pro sebe jsem si pro tuto knihu zvolil podtitul „kutnohorská Babička“.

Tato kniha mne vysloveně nadchla. Jednak mám rád literární tvorbu 19. století, jednak to byla nádherná kutnohorská tématika. V dnešní pragmatické době mi přišel důraz na mravní ideály, obraz velké rodinné soudržnosti, která umožňuje čelit i nepřízni osudu, upřímný kutnohorský patritismus a vůbec české vlastenectví jako velmi aktuální. Pro sebe jsem si pro tuto knihu zvolil podtitul „kutnohorská Babička“.

Když pak přišel zakladatel a editor edice Miraculum Octavum Mundi Miroslav Moravec se záměrem reedice a když mi zároveň nabídl možnost toto nové vydání ilustrovat, byl jsem moc rád.

Paměti z Fastrova mlýna, jejíž původní vydání z roku 1948 ilustroval Václav Fiala, jsou pro Kutnou Horu i mnohé Kutnohořany knihou veskrze kultovní. Vnímáte to také tak?

Samozřejmě. Pro toto tvrzení hovoří řada skutečností, například to, že se původní vydání shání po antikvariátech velmi obtížně, ba beznadějně. A toto vydání z roku 1948 samořejmě ještě povznášejí ilustrace Václava Fialy, což byl náš významný výtvarník a ilustrátor. Kutná Hora měla to štěstí, že zde po nějaký čas žil, působil jako učitel kreslení na učitelském ústavu a vytvořil některá díla vyloženě pro Kutnou Horu - připomenu alespoň vitráž v budově spořitelny a samozřejmě i ilustrace k Pamětem z Fastrova mlýna.

Podle našich informací se připravuje další, tedy třetí, upravené vydání. Bude i tentokrát s Vašimi ilustracemi?

Ano, v již zmíněné edici Miraclum Octavum Mundi se chystá třetí vydání a nakladatel se na mne opět obrátil ohledně ilustrací. To jsem samozřejmě zase přivítal.

Vedle celostránkových akvarelů je v Pamětech z Fastrova mlýna nespočet černobílých ilustrací, které evokují lino či dřevoryty. Kterou technikou jste je vytvořil?

Černobílé ilustrace jsem vytvářel na počítači, a to v jednoduchém programu Malování. Nesmírně mne bavilo, jak bylo možné se touto cestou přiblížit klasickým technikám dřevorytu či linorytu.

V roce 2014 se kniha křtila při zahájení festivalu Kutná Hora, domov můj - Kutná Hora v XIX. století, který jste zorganizoval, připravil i moderoval. Bude letošní vydání Pamětí uvedeno na trh v podobném duchu?

S nakladatelem to tak plánujeme. Knihu by měl přivítat na svět a uvést na knižní pulty opět komponovaný pořad, ve kterém se uplatní mluvené slovo, četba textu, dokumentární filmy, hudební vystoupení... To neplánujeme pouze z důvodů marketingových, ale především proto, že si takové přivítání tato knížka zaslouží.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám