Hlavní obsah

Velká voda bude Chropyni ohrožovat i nadále. K vybudování protipovodňových opatření chybí finance

Novinky, Michal Pospíšil

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Aktualizováno

Poslední povodeň poznamenala Chropyni v roce 2010. Přesto nedošlo k žádným opatřením, která by následky případných povodní zmírnila či řešila jejich prevenci. Protipovodňová studie za milión korun byla zbytečnou investicí. I tak lze popsat situaci, ve které se Chropyně nyní nachází.

Foto: Michal Pospíšil

Město Chropyně a obec Záříčí hledají společné řešení ochrany proti povodním a dopadům extrémního sucha.

Článek

Studii proveditelnosti protipovodňových opatření vypracovala firma ŠINDLAR s. r. o. Její zpracování zadalo město Chropyně na základě požadavků občanů, kteří byly povodněmi v roce 1997 a 2010 nejvíce poškozeni. Celá studie stála necelý milión korun a řešila možnosti ochrany Chropyně, Plešovce a zčásti i obce Záříčí.

Na základě studie byla nachystána i dokumentace k územnímu řízení. Náklady navrhovaných protipovodňových opatření byly v projektu vyčísleny na 33 miliónů korun. Pak se ale přípravy zastavily.

„Koncept ochrany je správný. Bohužel již v počátku muselo být zřejmé, že se mohou navržená opatření potýkat s problémy. Jak z důvodu vlastnictví pozemků, tak i z pohledu ochrany přírody,” komentuje situaci Michal Pospíšil, předseda spolku Lužňáci.

„Nesouhlas vlastníků pozemků je častý problém. Tomu lze těžko zabránit. Námi navržená protipovodňová opatření jsou ale proveditelná a svůj účel by splnila,” vyjádřila se firma ŠINDLAR.

Ze strany města jsou důvody k zastavení projektu jasné. „Chropyni ani Plešovec nelze proti více než stoleté vodě ochránit... Se stavbou nesouhlasí někteří vlastníci pozemků, od jiných by musely být parcely odkoupeny nebo provedena směna pozemků. Chropyně na tyto akce nemá v rozpočtu peníze,” vysvětlila starostka Ing. Věra Sigmundová.

Zdá se, že bylo chybou, že město namísto sebe pověřilo k jednání s vlastníky pozemků externí firmu. S tím souhlasí i oslovení vlastníci, ti se o studii dověděli až na základě dopisů firmy, která protipovodňovou dokumentaci chystala.

„Byl to pro nás šok, když jsem si dopis četl. Nikdo nám nebyl v daný okamžik schopen vysvětlit, o co se vlastně jedná,” komentoval občan Záříčí, který si nepřál zveřejnit své jméno. Se studií nebyla seznámena ani veřejnost, byť to chropyňské zastupitelstvo před rokem přislíbilo.

Realizace protipovodňových opatření je momentálně na mrtvém bodě. Chybí finance a souhlasy vlastníků. Drobným stavbám s protipovodňovou funkcí se ale město nebrání. Ty nejsou tak finančně nákladné, uvádí Sigmundová. „Vzhledem k blížícím se volbám bude ale důležitější zaměřit se na chodníky a cesty. Je to otázkou priorit,” dodala.

Sousední obec Záříčí se k problematice protipovodňové ochrany staví opačně. Ochrana proti povodním je podle starostky Záříčí Marcely Joklíkové jednou z priorit obce. Opatření je potřeba řešit v návaznosti na dílčí projekty v rámci celého povodí. Zejména v kooperaci s městem Chropyně. Ideální by byla taková opatření, která kromě protipovodňových funkcí podpoří i biodiverzitu a zadržování vody v krajině.

Řešení formou dílčích opatření navrhuje i Pospíšil ze spolku Lužňáci. „Za stejné peníze se ochrání majetek občanů a současně pomůže přírodě. Pokud ale protipovodňovky odsune město na vedlejší kolej jen kvůli blížícím se volbám, bude to špatně. Nikdo neví, zda budeme moci dotace z EU čerpat i za několik let. A bez nich to nepůjde,“ dodal. 

Reklama

Výběr článků

Načítám