Hlavní obsah

Ve stříbrském kině zahrála Lidová muzika z Chrástu

Novinky, Martina Sihelská

Sulislavskej kostelíčku - tak se jmenoval soubor písní, který přijeli zahrát členové Lidové muziky z Chrástu. Toto zcela nové CD bylo křtěno v říjnu v plzeňském divadle Alfa, nahrávku přinesla produkce AVIK.

Foto: archiv Michalcovi ze Sulislavi

Sulislavské kroje (cca rok 1963?)

Článek

CD nosič zahrnuje známé i zcela už zapomenuté písně českého stříbrského ostrůvku, jak se kdysi okolí Stříbra říkalo. V neděli 4. listopadu mohli návštěvníci slyšet tyto písně naživo.

Kino Slavia nejvíce zaplnili právě posluchači ze Sulislavi, manželé Naděžda a Miloslav Michalcovi dokonce přijeli v sulislavských krojích, které pak všem ukázali na pódiu. "Hodně těch písniček známe, i jsme si je tu zazpívali. Kroj máme schovaný už asi šedesát let. Co chceme hlavně říci je to, že nás překvapilo, jak úžasní a mladí lidé dokázali něco takového připravit a znovu probudit k životu a vědomí. My, Sulislavští, si toho opravdu moc vážíme," řekli manželé Michalcovi.

Vedoucí souboru Vojtěch Kouba publiku vyprávěl, jak se postupně CD tvořilo. "Hledali jsme dlouho nějaké krásné české písně a pak padla volba na Sulislav a okolí. Na konečné verzi natočeného nosiče se podílelo hodně lidí, nejenom náš soubor. Šlo především o zkušené respektované folkloristy, ale i o klasické muzikanty, jako je Michal Röhrich, hodně nám pomohl i stříbrský rodák Pavel Plánka. Rád bych vzpomněl i na sulislavského kronikáře Rudolfa Hrušku, který k nám byl velmi vstřícný a ochotný," řekl Kouba.

Na projekt Obnova a prezentace lidových písní českého Stříbrska přispěl z programu na podporu spolkové činnosti Plzeňský kraj. "Projekt připomíná tradici českého osídlení v Sulislavi a v dalších obcích na Stříbrsku, kde se až do 20. století udržela česká menšina v obklopení většinovým německým obyvatelstvem. Díky tomuto stavu a odlehlosti regionu se v těchto obcích dochovaly mimořádně hodnotné prvky lidové kultury, včetně specifických písní, tanců, zvyků a nářečí. Převážná většina sulislavských písní, sebraných na počátku 20. století sběratelem Jaroslavem Bradáčem a v poválečných letech sběrateli z Národopisného muzea Plzeňska, nikdy nevyšla tiskem a je dodnes uchovávána v rukopisech ve fondu Etnologického ústavu Akademie věd v Praze a v Národopisném muzeu Plzeňska. Díky projektu chrásteckého souboru se mnohé z těchto písní dočkají znovuobjevení, často po desítkách let od svého zapsání," uvedl Vojtěch Kouba.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám