Článek
Spolek vznikl v tehdejším Volešníku přes odpor rakousko-uherských úřadů a sdružoval chovatele z celých jižních Čech. Slavnosti, která byla součástí Oranžového roku v okolí Jaderné elektrárny Temelín, se zúčastnily zhruba tři stovky lidí.
„Práce našich předků vytvořila základ silné a významné včelařské tradice, která přetrvává dodnes a má tisíce pokračovatelů. Třicátý březen 1867 je tak nejvýznamnějším svátkem všech jihočeských včelařů,“ uvedl starosta Olešníku Jaroslav Pavlica.
Jen na Českobudějovicku působí v současné době více než 1200 registrovaných včelařů, kteří pečují o přibližně 12 tisíc včelstev. Celkem působí v Jihočeském kraji bezmála šest tisíc evidovaných včelařů pečujících o téměř 60 tisíc včelstev.
Olešnickou slavnost, jejíž součástí bylo odhalení pamětní desky na domě číslo 11. spjatém s včelařskou rodinou Ciglbauerů, podpořila temelínská elektrárna.
„Je to skvělá příležitost, jak spojit do jednoho celku dvě námi podporované oblasti. Podporujeme jednak obec Olešník v rámci Oranžového roku, či podpory regionů a zároveň letos podpoříme částkou 650 tisíc korun přímo včelaře, jejichž práci považujeme za nesmírně důležitou a velice si jí vážíme,“ konstatoval vedoucí Útvaru komunikace Jaderné elektrárny Temelín Skupiny ČEZ Petr Šuleř.
První místopředseda Českého svazu včelařů Miroslav Poništ v této souvislosti připomněl společenský význam chovu medonosného hmyzu. Včelařství totiž rozhodně není pouhým „koníčkem“ chovatelů.
„Hlavním přínosem včelařství není jen získávání medu a dalších včelích produktů, ty tvoří jen zlomek celkového užitku včel, ale především jeho nesmírně důležitý vliv na životní prostředí. Význam včelařství pro přírodu byl, je a bude nenahraditelný. Podpora tohoto oboru je proto důležitou veřejnou podporou zdraví a ekologie,“ zdůraznil Poništ.
Vlastního odhalení pamětní desky se ujal českobudějovický primátor Jiří Svoboda. „Spolek byl před 148 lety přesunut do Českých Budějovic, takže cítíme povinnost tuto slavnostní akci podpořit,“ řekl primátor.
Založení jednoho z nejstarších včelařských spolků v Čechách se uskutečnilo už zmíněného 30. března 1867. Rychle se rozrůstající počet jeho členů z Budějovic a jižněji položených obcí tak byl v roce 1869 důvodem k přesunutí jeho sídla právě do Českých Budějovic.
První český včelařský spolek v Čechách byl založen v Třeboni roku 1847 – avšak po 12 letech zanikl. Spolek v tehdejším Volešníku, byl tedy sice v Jižních Čechách založen jako druhý, ale na rozdíl od svého třeboňského předchůdce vydržel a fungoval.
Prvním předsedou včelařské jednoty byl zvolen František Hrdlička, knížecí správce. Bedřich Jan Tischler se stal jejím prvním jednatelem. Na ustavující schůzi spolku se dostavilo sedmnáct včelařů z okolních obcí, Hluboké nad Vltavou, Dřítně, Olešníku, Mydlovar, Zahájí, Zlivi a Českých Budějovice.
„Význam včelařství pro celý region je nezpochybnitelný. Proto jsme se díky podpoře jaderné elektrárny a ve spolupráci s Jihočeským pohádkovým královstvím rozhodli vytvořit v Olešníku zcela novou tradici včelařských oslav každoročního Medobraní, které se bude konat pravidelně každou třetí sobotu v září,“ dodal Pavlica.
