Článek
Zmíněný vrchol ve výšce 506 metrů nad mořem je ukryt v brdských kopcích a vede k němu značená turistická trasa. Jedná se o místo s velkou historií - jak turistickou, tak i průmyslovou. Dostaneme se k němu po modré turistické trase z centra Řevnic. Po pěti kilometrech plynulého stoupání se ocitáme na kamenitém vrchu. Zde se nám nabízí rozhled na Prahu, ale i do krajiny Berounska.
Pražská historie je s tímto místem velmi pevně spojena a to z jednoho prostého důvodu. Byl tu lom na kámen, z něhož se vyráběly dlažební kostky pro pražské ulice. Na mnohých místech v historickém centru města se tak naše kroky procházejí i po kousku z Babky.
Lom byl využíván ve 2. polovině 19. století a opuštěn dříve, než by pohltil vrcholovou skálu. Poblíž vrcholu se také těžil polodrahokam jaspis - zdejší jaspisy byly údajně použity k výzdobě kaple svatého Kříže na Karlštejně. Ukončení prací v lomu nebylo ani tak z důvodu zachování Babky. Přispěla k tomu stavba železnice a otevření dalších lomů v blízkosti tratě - především v Srbsku a okolí.
Náš vánoční výlet za příznivého počasí začal krátce jedné hodině v centru Řevnic. Se sluncem v zádech jsme stoupali kolem Lesního divadla a přes silnici na Mníšek až k Babskému potoku. Po jeho překročení nám už zbýval jen kilometr od rozcestí Pod Strážným. Zajímavostí v lese byl vánočně ozdobený stromeček připravený i s jablky a další „jídelní nadílkou” pro zvířata v lese.
Poslední půlkilometr již vede v kamenitém povrchu - lze si vybrat různé cestičky, jak vystoupat na vrchol. Jde to po turistické pohodlné trase, po kamenité cestičce přímo z lomu, nebo prudce svahem rovnou na vrchol. Samotný lom se nalézá na západní straně pod vrcholkem a při čtvrtečním západu slunce se zabarvil do zlatavé barvy. Výhled na Prahu i na berounskou krajinu byl odměnou. O to větší, že slunce a čistý vzduch zajistily velice příznivou viditelnost.
Nyní se dostáváme k turistické historii místa. Se zahájením turismu k dobré vyhlídce byla Babka od 19. století oblíbeným výletním místem nejen pražských obyvatel. Trasa, po níž jsme se dostali na vrcholek, byl totožnou trasou i v době nedávno minulé. Odměnou za výstup byla možnost posedět v dřevěném altánku na samém vrcholku Babky.
Altán byl několikrát obnovován, až nakonec podlehl vandalům na začátku dvacátého století. Již se nenašel nikdo, kdo by měl snahu jej znovu postavit. V době, kdy zde panoval čilý turistický ruch, nebylo okolí ještě tak hustě zarostlé stromy a tak byl rozhled do všech stran, dnešními slovy tedy panoramatický výhled.
K návratu nás nutilo zapadající slunce a blížící se večer a tak kolem čtvrté hodiny jsme se vydali na cestu zpět do Řevnic. V pomalu se blížícím večeru místa dostával až tajemný ráz.
