Článek
Penězi rozhodně nešetřili
Z ohromné věže kroměřížského zámku uvidíte, jak je město rozlehlé. Původní hrad založený ve 12. století jako pevnost obklopili majitelé v průběhu času městem. Pozvolna se rozvíjelo do krásy. Přispěl k tomu Stanislav Thurz, když poslal roku 1509 pozvání králi Vladislavu II., připojil doušku, že zámek má nádhernou zahradu.
Ale největší zásluhu na přestavbě zámku, zvelebení města a zahrady má právě biskup Karel II z Lichtenštejna-Kastelkornu. Ve městě založil mincovnu, nechal prodloužit vodovod, měšťanům nařídil pokrýt střechy šindelem místo dosavadní slámy. Zahradu budoval zvolna podle vzorů italské renesance, po deseti letech byla hotová. Ze zámku ji nevidíte, je ale z věže vidět anglický park rozlehlé Zámecké zahrady přiléhající k honosnému sídlu. Majitelé a zadavatelé stavby měli dost financí, sídlo je to kolosální zvenčí i rozlohou prostor uvnitř.
I schodiště jsou hodná králů. Vše uvidíte při prohlídce, ale ty komentované bývají často vyprodány. Bohužel zatím neexistuje možnost rezervace, ale pracuje se na tom.
Skvostná galerie
Kroměřížská galerie je vyhlášená, uvidíte tu i Tiziánovo dílo, nejslavnější obraz u nás, Apollon trestá Marsya. Visí tu ale celá řada velmi hodnotných malířských skvostů, zejména nizozemských a německých.
Karel z Lichtenštejna učinil z Kroměříže významné kulturní centrum, v pozdější době nazývané hanáckými Aténami. Krom nádherné obrazárny se mohlo pyšnit skvělou kapelou: na trubku tu hrál P. J. Vejvanovský, nejslavnější houslista 17. století H. Biber tu nechal znít tóny svého nástroje.
V Lichtenštejnových šlépějích pokračoval po sto letech biskup Leopold Eckgh, rozšířil knihovnu, jsou v ní tisíce svazků teologické, naučné i filozofické literatury. Nechal také vymalovat Lenní sál.
Pohádkové zahrady
Květná zahrada na desetihektarové ploše s altánky, umělými pahorky, Králičím a Jahodovým kopce je ojedinělým evropským dokladem zahradního manýrismu. Nejhezčí výhled na ní je z 244 metrů dlouhé kolonády, před vámi se objeví plastické zastřižení stromů i keřů buxusu.
Zvuk v kolonádě se čistě nese prostorem, z toho byly uchváceny návštěvy i církevních hodnostářů. Na jednom konci zašeptáte, na druhém slyšíte zřetelně vyslovené. U vchodu jsou skleníky, jeden slouží i jako kavárna uprostřed tropického rostlinstva.
Podzámecká zahrada je koncipována v rousseauovském duchu, podobně jako tomu je ve Versailles. Původně tu byl anglický park, přešel do romantismu a nyní je to nádherný krajinářský prostor.
Najdete tu jak stromoví, tak velké trávníky, uměle navršené kopce... Jsou zde fontánky, jezírka, mostky, kolonády, ale také Maxův dvůr. Stavení, kde v empírovém zámečku byly umístěny chlévy s kravami. Zahradu nechali volně přístupnou veřejnosti, bylo možno se tu napít čerstvého mléka.
Kroměříž je právem na seznamu kulturního dědictví UNESCO, zahrady jsou její hlavní devízou.
