Hlavní obsah

V táborských Klokotech nechal hejtman Žižka upálit zvrhlé adamity

Novinky, Vratislav Konečný

Divil by se boží bojovník, mistr vojenské strategie Jan Žižka, kdyby viděl město Tábor. Bořitel kostelů a klášterů, které nenáviděl, a nyní je dominantou města děkanský kostel Proměnění Páně. V Klokotech, kde nechal upálit na padesátku adamitů, stojí velký barokní areál zasvěcený Panně Marii.

Foto: Vratislav Konečný

Poutní místo Klokoty

Článek

Na Žižkovo očištění božích zákonů od zvrhlíků je na návsi připomínka v podobě desky na velkém kameni.

Kostelů netřeba říkali táborité. Podle Mistra Jana z Husi nepotřebují kostely, aby uctil Vykupitele a Spasitele. Bůh se dá uctít i pod širým nebem, proto kněží svolávali shromáždění na hory, na kopce, kde žehnali křížem a věřící přijímali z kalicha.

Adamité se vymkli táborskému řádu

Tábor byl pod správou hejtmanů. Jedním z nich byl i Žižka, který sem přitáhl po vyhrané bitvě v březnu 1420 u Sudoměře. Přivedl sem husity z Plzně, tu ovládli katolíci. Ale nedá se říci, jak stojí na pomníku na náměstí, že byl zakladatelem. 

Původní Hradiště založil Přemysl Otakar II. (vládl 1253-1278), ale osídlení trvalo asi deset let. Základy domů zůstaly, rovněž i hrad Hradiště, kteří drželi katolíci. Když sem přišli ze Sezimova Ústí, vzdáleného asi 4 kilometry, Husovi stoupenci, hrad dobyli a sídlo obsadili.

Město mělo výhodnou polohu pro obranu, nazvali ho podle biblické hory Tábor. Zde čekali na příchod Krista na zemi, který jim slibovali v dohledné době kněží a kazatelé. Sezimovo Ústí spálili, později bylo obnoveno. Radikální skupina, která se posléze začala nazývat adamity, se odmítla podřídit řádu a začala žít velmi nevázaně. Po smrti Mikuláše z Husi se stal Žižka předním táborským hejtmanem. Ale ve městě se moc nevyskytoval, byl převážně v poli.

Zatímco Žižka pacifikoval katolíky, v Táboře kněz Kániš a Húska začali vykládat revoluci svým, chiliastickým způsobem. Všichni se modlili, zpívali náboženské písně, nic nedělali. Žižka je po návratu z Prahy vyhnal z města, část se jich usadila na Příběnicích, další na Nežárce, někteří v Klokotech. Jejich výstřelky, povětšinou i sexuální, hejtman nemohl tolerovat, vytáhl proti nim a krutě je ztrestal.

Adamity kromě Příběnic nechal v roce 1421 upálit i na Klokotech. Za své vzal i malý kostelík.

Barokní mariánské Klokoty

Nový začal vznikat roku 1520, kdy se rozšířila legenda o nálezu mariánského obrazu. Táborská obec prodala Klokoty koncem 17. století benediktinům, z Montserratu. V roce 1701 začala přestavba do nynější podoby.

Byla postavena chrámová loď, dvě postranní kaple, kostel Nanebevzetí Panny Marie obklopily ambity. Centrem poutního místa je oltářní obraz Panny Marie z roku 1636. Uvnitř najdete nádherné boční oltáře, strop nad hlavním oltářem je zaklenut bohatě zdobenou bání.

V kostele se provází, výklad průvodkyně je velmi poutavý, rozhodně to nejsou jen suchá čísla a data. Klokoty jsou nyní v patronaci Misionářů oblátů Panny Marie Neposkvrněné.

Reklama

Výběr článků

Načítám