Článek
Kůň, tygřice či levhartice, medvěd s medvídětem a medvědářem, princezna s princezňátky, řecký bůh s bohyní, rychtář, řezník Jitrnička, dožínky, farář a jeptiška i smrtka, majitel fotoateliéru, vodník i šašek a na vše dohlížející policajt nechyběli mezi třemi desítkami masek připravených navštívit domy a domácnosti ve všech koutech Přepych.
O jejich „bytí či nebytí“, tedy povolení masopustního průvodu však rozhodovala vrchnost, v tomto případě starostka Přepych Zdeňka Seidelová na základě ústně-písemné žádosti, ve které stálo:
Velevážená paní starostko!
Staročeské maškary přišly, aby Vás pozdravily a poprosily Vaší milost, aby z moci ouřední povolení jste uděliti ráčila k návštěvě obce Přepyšské, tedy i čtvrtí jejich – Junkovic, Sárska, Bukovek, Falkland, dále také ulic Farské, Hřbitovní, Sálecké a dalších přilehlých, což království Vaše jest.
Za to Vám průvod náš může slíbiti, že se slušně bude chovati, žen, panen a dívek nebude tůze škádliti a pánům sousedům na majetku újmy činiti.
Jenom budem vejskati, zpívati, tancovati, muzicírovati, aby ouroda bohatá byla, obilí vysoko rostlo, senioři se z vysokých důchodů radovali a veselo bylo ve stavení přepyšských.
Všem Vám přejeme pěkné pobavení, vždyť je to dobrého zdraví znamení. Táži se Tě tedy slovutná rychtářko - udělíš nám povolení k reji našemu?
Povolení s radostí uděleno bylo, což se muselo oslavit výskotem a tancem s ostatními. Vzápětí průvod vyrazil na svoji trasu a navštívil první domácnost hned v sousedství hasičské zbrojnice.
„Tydli, fidli, bumtarata, otevřete kmotře vrata! Maškary k vám přišly, hej, začal masopustní rej!“ zaznělo maškarním sborem a už se plnila štamprlata, roznášely koláčky, klobásky a další masopustní laskominy.
U dalšího stavení pro změnu vyslechli: "Pozdraven buď hospodáři, ať svítí úsměv na tvé tváři. Právě přišel průvod masek, aby se tu chvíli zasek." A jinde, kde označili svůj dům cedulkou VÍTEJTE, třeba toto: "A až bude po tanečku, tak nám nalej kořalečku. Za vše pěkně děkujem, blahobyt ti vinšujem."
Zásoba rýmovaček se zdála nevyčerpatelná a nutno dodat, že jedna byla lepší než druhá.
A zatímco průvod vesele putoval obcí, dobrovolní hasiči se činili při tradiční zabíjačce. O lahodný ovárek se štiplavým křenem, voňavou tlačenku, jitrničky, kroupy nebo polévku zvanou „prdelačka“ byl velký zájem nejen mezi místními, ale i přespolními z daleka i blízka. Mnozí ochutnali na místě, jiní dali přednost domácímu klidu.
Na závěr masopustního zpravodajství z Rychnovska nuno dodat, že Přepyšský masopust se koná díky spolku ProPřepychy a místním dobrovolným hasičům. Vzhledem k tomu, že mezi maskovanými měly zastoupení úplně všechny generace, včetně předškoláků, a že vepřové dobroty šly doslova na dračku, je jasné, že o pokračování této tradice nemusí mít v obci pod Orlickými horami pražádné obavy.
