Článek
S podnětem obnovení této lidové tradice přišli členové komise pro kulturu, školství a cestovní ruch po zhlédnutí historického dokumentárního filmu, promítnutého u příležitosti uzavření zdejšího muzea před rekonstrukcí.
Za podpory radnice se organizace akce ujali pracovníci Nymburského kulturního centra. A nutno říci, že se jim povedla.
Masopustní sobotě předcházela tvořivá dílna ve foyeru kina 3. února a Masopustní tvoření v městské knihovně od 10. do 14. února, na nichž si mohli zájemci vytvořit vlastní masky.
V sobotu 15. února se již v brzkém dopoledni po městě potulovaly podivné postavy, aby se na desátou hodinu sešly před radnicí. Odtud vyšel průvod s dobrou stovkou maškar, vedenými Strakatým Laufrem.
Za asistence městské policie přešel frekventovanou vozovku a obklopil mariánský sloup uprostřed náměstí Přemyslovců. Tady účastníci, od batolat až po seniory, představující jak tradiční masky z české masopustní tradice, mezi nimiž nesměla chybět kobyla, řezník s palicí, smrtka s kosou, cikánky, kominík, jeptišky, ošklivá nevěsta s krásným ženichem, různá další zvířata, až po chůdochodce, hasiče, četníky… rejdili, tančili a bavili přihlížející veřejnost.
Strakatý Laufr požádal starostu města Tomáše Macha (v kostýmu historického purkmistra), o dovolení uspořádat veselici. Za svolení pak starosta dostal napít kořalky a čekal ho taneček s cikánkami.
Průvod pak prošel historickými uličkami a kolem kostela na náměstíčko zvané Rejdiště, kde masopustní rej pokračoval. Kromě kapely vyhrával i flašinetář, hospodyňky rozdávaly koláče, děti se mohly svézt na starobylém kolotoči nebo sledovat Pohádku o masopustu divadla Koník. V řadě stánků se peklo maso, prodávaly různé dobroty, i štamprličku či půllitřík piva bylo možné si dát.
O tom, že se Nymburákům masopust po šedesáti letech líbil, svědčil fakt, že poměrně rozlehlé Rejdiště praskalo ve švech až do pozdního odpoledne.
