Článek
Obrazy zesnulého Jiřího Valenty jsou k vidění v prvním patře galerie. Karel Zlín, vlastním jménem Karel Machálek, opanoval spodní část. „Ve všech dílech je zakomponován člověk. To oba dva autory a jejich vystavovaná díla pojí,“ uvedla galeristka Vladimíra Brucháčková Závodná. K vidění jsou zejména obrazy z 60. – 70. let minulého století, mj. z období, kdy oba dva malíři patřili k hnutí pražského informelu.
Přesto se od ostatních výtvarníků tohoto hnutí lišili. „Jejich obrazy jsou světlejší, čistší, plné odstínů bílé. Oba dva hledali hlubší podstatu. Valentovo výtvarno se mění až v hluboké duchovní soustředění. Karel Zlín pak opakovaně rozpracovává motiv stylizovaných lidských postav nebo jejich částí,“ zamýšlí se galeristka.
Jiří Valenta, pražský malíř, grafik a fotograf, působil od sedmdesátých let v Německu. V jeho tvorbě hrál člověk a snaha najít a vymezit mu místo v lidské společnosti i v kosmickém řádu obrovskou roli. Ve svých malbách, kresbách i kolážích z tzv. bílého období hledá absolutno. „Je to patrné především na jeho votivních deskách, které tvořil v Německu a část z nich je k vidění také u nás v Mikulově,“ doplnila Vladimíra Brucháčková Závodná.
Kresby Karla Zlína, básníka, prozaika a výtvarníka, představují záznamy myšlenkových procesů a vizí, záznamy momentálního rozpoložení, mapující aktuální stav duše. V Galerii Závodný vystavuje díla ze své tvorby před svým odchodem do exilu. K vidění jsou také velkoformátová fotoplátna s přemalbou či zvláštní vitríny ze zlatého mosazného plechu, které připomínají schránky na ostatky. „Plakáty, knižní ilustrace, francouzskou etapu tvorby, sochařská díla i básně bychom chtěli návštěvníkům naší galerie zprostředkovat při některé z dalších výstav,“ naznačila galerijní záměry Vladimíra Brucháčková Závodná.
Oba dva výtvarníci byli dobří přátelé a často spolu hovořili i o literatuře. „Rozuměli jsme si tak nějak lidsky. Našeho přátelství jsem si moc vážil. A jsem potěšen touto konfrontací, kdy jsme mohli s Jiřím po letech dát naše práce dohromady, byť on už není mezi námi,“ zamyslel se Karel Zlín.
Svou malířskou tvorbu se rozhodl Jiří Valenta uzavřít v roce 1979 a poté se věnoval pouze fotografii a hodně cestoval. V roce 1991 zemřel v Kolíně nad Rýnem.
Karel Zlín se v Mekce výtvarného umění, v Paříži, kde od roku 1976 žije, věnuje i sochařství, překládá texty z francouzštiny a italštiny a vydává takové své básnické sborníky.
Výstavu obou výtvarníků je možné v Galerii Závodný zhlédnout až do 24. února.
Díla Karla Zlína během vernisáže zaujala nejednoho návštěvníka
Tiché a čisté obrazy Jiřího Valenty zprostředkovávají setkání za branami běžného smyslového vnímání
Postava je pro Karla Zlína nesmírně důležitá. Akt v prázdném prostoru plátna evokuje opuštěnou krajinu a společně s oděvem jsou z něj sejmuty i emoce.