Článek
V sousední Lužici jim říkají Žitavské hory. Když si střihnete malou hřebenovku, hned vás uchvátí. Nebo jen občas podnikněte výpad na nějaký výhledový kopec, na rozhledy jich tu je dost. Možná překvapí, že do Lužických se počítá i Panská skála, pohádkově známý čedičový lom nad Českou Kamenicí. Taktéž král všech sloupů poustevnický pískovcový monolit hrad Sloup.
Lužické hory s několika výraznými výhledovými vrchy – například Hvozd, Luž, Klíč, Jedlová, jsou jakoby vsuvkou mezi Jizerskými horami a pískovcovými skalami Česko-saského Švýcarska.
Z Luže uvidíte Ojvín
Nejvyšším vrcholem je Luž (793 m n. m.), odtud po trochu delším výstupu, mírně namáhavém, máte skvělý výhled. Jméno nese něco přes sto dvacet let, dříve jí říkali Lause, ono tady v Sudetech Čechů moc nebylo.
Stanoviště tu míval světelný telegraf, soustava signálních ohňů zapalovaných na výrazných kopcích přenášela zprávy od Lužice na Prahu. Takové světelné wifi. Kdysi tu stála i chata, po roce 1946 už nic, najdete tu jen pár laviček a téměř dokonalý výhled, částečně zastíněný vzrostlou bučinou, takže třeba Ještěd nevidíte. Ale pod vámi leží německá část hor, lázně Oybin, česky Ojvín, s bývalým hradem z 13. století, později klášterem v pískovcových kopcích.
Jezuitský historik Bohuslav Balbín, znalec Čech, se o něm vyjádřil, že tak opevněný klášter ještě neviděl. Ač jsou pohraniční, tak zdejší kopce mnoho pevností nenesly, z Tolštejna toho moc nezbylo, ale v ruině je celkem dobrá výletní restaurace. Dalším opevněním se může chlubit až Česká Kamenice.
Zato prvorepublikových bunkrů najdete po lesích dost. U několika se zastavil po záboru pohraničí i Hitler. Místní Němci z nich udělali atrakci číslo jedna a fotky s „fýrerem” u krytu rozesílali, kam jen mohli.
Docela obyčejný vrahoun
Působil tu také jeden z legendárních zlotřilců Václav Babinský. Z bezvýznamného lotra se stala legenda až v době, kdy už byl takříkajíc v důchodu a žil coby zahradník u jeptišek v Ruzyni.
U Horní Kamenice má pomníček jedna z jeho obětí, pláteník Jan Blumberg. "Slavnej lotr mexickej" ho tu v lese v noci na 5. srpna 1832 osmkrát smrtelně bodl nožem. Ukradl mu 200 tolarů, několik loktů kartounu a praženou kávu...
Tedy žádný Jánošík, Václav jen kradl.
Rozhledový Klíč
Nejhezčí rozhled je z Klíče. Pohled je to panoramatický, ničím necloněný. Výstup ze Svoru je trochu namáhavější, jenže na vrcholku se pak nemůžete odtrhnout od okolní nádhery, zvláště v čase podzimním, kdy je to paleta impresionistova.
Malý ráj
Kde jsou hory, tam jsou i doly, kutalo se tu u Jiřetína stříbro, přístupná je ukázková štola svatého Jana Evangelisty. Znamenitá je Jedlová s rozhlednou, nad Jiřetínem se vypínající Křížová hora s kapličkami křížové cesty a kostelem na vrcholu.
Lidová architektura zanechala množství podstávkových domů, řada jich bohužel jako „dědictví minulosti“ padla za oběť stavitelům světlých socialistických zítřků. Ale i tak je tu nádherně, je to malý ráj Česka.
