Hlavní obsah

V krajině drahokamů je Kost čistým démantem

Novinky, Vratislav Konečný

V okolí Kozákova a Nové Paky se traduje, že kámen hozený po koze tu má větší cenu než koza sama. Z pořekadla je údajně odvozen i název Kozákova, kopce tu doširoka i dáli nejvyššího. To bylo v dobách, kdy ještě pasáčci po kozách kameny házeli. Teď by je ochránci zvířat hnali až do Jizery.

Foto: L. Antoš

Nejhezčí Kost na světě

Článek

Hora plná pokladů

Kozákov ale prý mnohem méně poetičtěji nazvali po majiteli dvora, jímž byl pan Kozák. Hora, v Českém ráji nejvyšší, se k obloze vypravila do výšky 744 metry, z rozhledny na ni stojící můžete přehlédnout v panoramatu od Krkonoš, Jizerek po rovinu kolem Prahy.

Drahého kamení tu je nepočítaně, ale už se nesmí drancovat jako kdysi. Na tři stovky zdejších kamenů, pečlivě vybroušených, zdobí karlštejnskou kapli svatého Kříže, císař Karel IV. si údajně přijel zdejší naleziště v roce 1357 prohlédnout.

Z Kozákova uvidíte například Bezděz, Trosky, Hrubou Skálu, ale gotický klenot skrytý v údolí Plakánku, hrad Kost, nepopatříte. Přehlédla ji údajně i husitská vojska, když Jan Žižka táhl plenit krajem.

Pevnost z nejmalebnějších

Kost lze navštívit i o vánočním volnu (ve dnech 26. - 31. prosince budou na programu prohlídky na téma Vánoce ve středověku, konat se budou každou celou hodinu od 11 do 15 hodin). Hrad ani není třeba moc představovat. Zmiňme slova význačného českého historika J. Pekaře, který napsal Knihu o Kosti, protože hrad považoval za jeden z nejvýznamnějších: „Kost, která je nejzachovalejší a nejmonumentálnější hradební pevností Českého ráje a malebností polohy své má málo sobě rovných v království, měl jsem blouznivě rád od studentských let.“

Rádi, byť asi ne tak blouznivě, ji mají všichni návštěvníci, strohá pevnost je pravým fortifikačním klenotem v diadému nádhery Českého ráje, jenž si svůj název zaslouží.

Pokud bude počasí příznivé a cesty sjízdné a bezpečné, je Kost a okolí ideálním místem k zimní procházce. Na běžkách by to bylo nejlepší, ale svátky asi zůstanou bez sněhu. O Kosti se traduje, že nebyla nikdy dobyta, taky kdo by vedl šturm proti kamenné mase, ale občas se tu kapitulovalo nebo se vyměnily znepřátelené strany. Hlavně za třicetileté války tu byli Švédové, po nich dohodou zase vojska císařská.

Z kostičky Kost

Původní tvrzička na pískovcové skále Beneše z Vartemberka se zásluhou jeho syna Petra, nejvyššího hofmistra císaře Karla IV, přeměnila na kamenný hrad, Vartemberský palác je kromě věže hradní dominantou. Do přestavby zasáhli také Šelmberkové, vše dokonali Colloredové. Na Kosti ale působili i Biberštejnové, Lobkowiczové, Černínové.

Posledními majiteli byli a jsou Kinští. Anna Marie dal Borgio-Netolická byla poslední majitelkou před poválečnou konfiskací. Zemřela v roce 1980, o 12 let později získal Kost a zámek Zlatá Koruna v Chlumci nad Cidlinou její manžel Norbert Kinský. Majetek nechal přepsat na syny Pia a Giovanniho Kinsky dal Borgio.

Hrad, jehož dominantou jsou Bílá a Červená věž, stojící nad třemi údolími Plakánek, Prokopské a u Černého rybníka, má několik prohlídkových okruhů. Najdete tu expozici historických zbraní, renesanční černou kuchyni, rodové sbírky Kinských v Biberštejnském paláci, mučírnu…

Točila se tu i jedna z nejpopulárnějších pohádek S čerty nejsou žerty, Kost se objevila i jako hrad Lecterů v Litvě v nijak extrovním thrilleru Hannibal - Zrození.

Reklama

Výběr článků

Načítám