Hlavní obsah

V klatovském Pavilonu skla se vznášejí šaty, které vyprávějí příběhy

Novinky, Hana Jakubčíková Sádlíková

Mistrovská rytina skla – tak se jmenuje aktuální výstava, která je do 14. dubna k vidění v Pavilonu skla PASK v Klatovech. Kurátorkou výstavy je Dita Hálová, členka Sdružení sympozia rytého skla. S kurátorkou pavilonu skla PhDr. Jitkou Lněničkovou přinášíme rozhovor.

Foto: Hana Jakubčíková Sádlíková

V klatovském Pavilonu skla se vznášejí šaty, které vyprávějí příběhy. Autorkou díla je Tinne Vroonen z Belgie

Článek

Jak byste představila výstavu Mistrovská rytina skla?

Je to naše první letošní výstava a je to i první výstava, kterou jsme si do pavilonu půjčovali, protože obvykle děláme naše původní výstavy. Ale chtěli jsme představit i aktuální rytinu skla jako umělecké řemeslo a umění. A jako nejlepší cesta, jak ukázat nové trendy v tomto oboru, bylo představit výsledky ryteckých sympozií, která se od roku 1996 konají v Kamenickém Šenově. To už je tradice poměrně dlouhá a na sympozia jezdí význační naši i světoví umělci. A je zde i studentská sekce, což je také zajímavý moment, kdy mladí výtvarníci pracují společně s renomovanými umělci. Začali jsme tedy jednat se Spolkem sympozia rytého skla a nakonec se ukázalo jako nejlepší cesta ukázat výsledky posledního 7. mezinárodního sympozia rytého skla, což je soubor nejaktuálnějších výtvarných trendů v rytině skla. Přišlo nám také pěkné, že návštěvníkům pavilonu z Klatov a z Plzeňského kraje přiblížíme něco, co se v regionu až tak běžně nevystavuje.

A jaká výstava je? Je moc pěkná. Je na ní zvláštní, že je takovým mixem prací slavných výtvarníků a studentů, protože skupiny nejsou nijak odděleny a ukazuje se, že práce jsou ve své různosti vlastně svým způsobem rovnocenné. Spojuje se tu mladistvá invence se zkušeností, a tak je tu rytina ukázána v mnoha i neobvyklých podobách – jednou z velmi novátorských kombinací je spojení rytiny s drátovým sklem. To je velmi ojedinělé pojetí rytiny. Dílo se jmenuje Zatím v síti a je od Jana Schindlera ze Železného Brodu. Na návštěvníky v něm útočí hejno piraní, které jsou zatím za sítí, ale jakoby už na diváka chtějí vyskočit. 

Na výstavě je k vidění na čtyřicet děl. Které byste označila za unikát?

Každý exponát je úžasný. Asi hodně atraktivní pro návštěvníka budou šaty, které se nám tu vznášejí pod stropním oknem. Jsou to šaty z papírmašé, které jsou doplněny destičkami, nepravidelnými trojúhelníky z rubínového skla a v nich jsou rytiny, které vyjadřují smutek nad dětskými nevěstami. Autorka Tinne Vroonen z Belgie vytvořila celý cyklus, ve kterém upozorňuje na tento negativní jev, který se objevuje i v Evropě a tyto šaty jsou jeho částí. Dalším neobvyklým použitím rytiny je skleněné prádlo od Loany Steley z Rumunska. A toulá se nám tu na jedné misce i možná dost nebezpečné zvíře – Sklopendromorf, něco mezi dinosaurem, ještěrkou a škorpionem. Toto zcela nové zvíře vyryl do skla Marcin Zając z Polska.

A nějaká další mistrovská rytina?

Je to objekt od Tomáše Lessera Vejce podle Fabergé, což je zvláštní dóza, kde se při posunu víčka mění mimika a výraz postav. Máme tu vázu Ze života hmyzu, na které je spousta malovaného hmyzu, jehož trojrozměrnost zvýrazňuje rytina. To je práce jednoho z mladších studentů, Františka Jungvirta, rodáka z Vimperka, který studuje na VŠUP v Praze. Na ní návštěvníky nepochybně zaujme mimo jiné precizní provedení velmi drobného dekoru. Ale to je jen pár věcí z těch mnoha zajímavých a těžko o tom jen vyprávět. To se musí vidět!

Reklama

Výběr článků

Načítám