Článek
Akce volně navazovala na pietní akt, který se uskutečnil o předchozím víkendu u pomníku, který nese jména čtyř zabitých četníků, kteří v někdejším Habersbirku svedli 13. září 1938 spolu s několika dalšími členy četnického sboru nerovný boj s henleinovskou přesilou, a v tomto boji přinesli na oltář obrany vlasti tu nejvyšší oběť - tedy svůj život.
Čtvrteční akci krátce po čtvrté hodině odpolední zahájila ředitelka MKS Habartov paní Petra Šístková, která vzápětí předala slovo předsedovi Komise pro sport a kulturu panu Mgr. Aleši Plevkovi. Ten během několika málo minut nastínil základní kulisy vzpomínané tragické dějinné události, poté ke krátkému proslovu vyzval i starostu města pana Ing. Petra Januru, který v několika větách vyzdvihl především hrdinství, které je pro něj i aktuálně nikoliv pouze slovem, ale i životní hodnotou, která má stále svou nedocenitelnou váhu ve všech oblastech lidského života.
Poté bylo několik desítek přítomných vyzváno, aby povstali a uctili tak památku padlých četníků. Prostorem se nesla melodie večerky, kterou prostřednictvím své trumpety nechal zaznít pan Petr Procházka. Následovala minuta ticha a česká státní hymna. Nejoficiálnější část akce tím byla u konce.
Ke slovu posléze přišly mažoretky z Kynšperka nad Ohří, které na několik minut okořenily svým umem první polovinu setkání.
Nutno poznamenat, že navzdory nikterak hojné účasti bylo vše velmi pěkně připraveno. Nechyběla náležitá výzdoba vyvedená v barvách národní trikolory ani čestná stráž v dobových četnických uniformách, o kterou se postarali Josef Macke a Petr Rejsek, členové spolupořádajícího spolku.
Oba dva „četníci” měli poté na starosti také další bod programu, jímž byly dvě komentované prohlídky Muzea bezpečnostních sborů. V nich dokázali poutavě hovořit o takřka všech exponátech a návdavkem přidat i spoustu historických zajímavostí.
Poslední částí programu byla od devatenácti hodin beseda s autory knihy Morový rok 1938 na Sokolovsku a Karlovarsku s panem Vladimírem Bružeňákem a Josefem Mackem. Jejich publikace je aktuálně asi nejobsáhlejším dílem věnujícím se tragickému roku 1938 v regionu.
Na samotný závěr vzpomínkového setkání se uskutečnila i malá recepce, při které nastala možnost si dané téma rozebrat i poněkud neformálněji.
Celá akce byla důstojným připomenutím jedné z osudových kapitol historie naší vlasti a je jen škoda, že neoslovila více návštěvníků, kteří by si na ni našli cestu. Všem zainteresovaným i tak náleží veliké poděkování za to, že svou činností neustále dělají maximum pro to, aby se na tyto události nezapomínalo a povědomí o nich se šířilo i mezi laickou veřejnost. I po osmdesáti letech je to stále velmi žádoucí a i tehdejší aktivní obránci celistvosti Československa z řad četníků, vojáků či členů finanční stráže si to za své činy a postoje bezesporu zaslouží.
