Hlavní obsah
Kapela Melody Gentlemen z Lednice byla výtečnou volbou pro navození atmosféry první třetiny minulého století Foto: Aleš Plevka

V Habartově se plesalo v prvorepublikovém stylu

Již potřetí v pátek 18. března opanovaly společenský sál v Městském kulturním středisku v Habartově četnické uniformy, dámy s pérovými čelenkami a melodie, jež bývaly hity ve dvacátých a třicátých letech minulého století a dnes je známe především díky filmům pro pamětníky.

Kapela Melody Gentlemen z Lednice byla výtečnou volbou pro navození atmosféry první třetiny minulého století Foto: Aleš Plevka
V Habartově se plesalo v prvorepublikovém stylu

Československá společnost přátel vojenské historie v čele s Jiřím Převrátilem a ve spolupráci s MKS Habartov a několika dalšími zájmovými spolky připravila na páteční večer nevšední zábavu, kterou Prvorepublikový ples dozajisté a bezesporu je.

Jak již bylo poznamenáno výše, drtivá většina z asi osmdesáti hostů se ráda nechala přenést v čase o mnohá desetiletí zpět a tomu podřídila i svou róbu. V sále tak nechyběly četnické a vojenské uniformy, nejrůznější apartní kloboučky, péřová boa a spousta dalších doplňků evokujících dobu počátků existence našeho státu.

Ples byl zahájen krátce po osmé hodině, kdy moderátorská dvojice Věrka Kosecová a Jirka Převrátil všechny přítomné náležitě přivítala. A ihned v úvodu ohlásila hostům jedno milé překvapení, neboť do sálu za zvuků prezidentské fanfáry nevkročil nikdo menší než sám profesor Tomáš Garrigue Masaryk. Byl přivítán s náležitými poctami a také tradičně chlebem a solí. Pan prezident vykonal malou přehlídku uniformovaných složek a následně přidal návdavkem i zpěv své oblíbené lidovky.

Poté se již zábava rozběhla zcela naplno. Parket se pozvolna plnil tanečníky, kteří zcela záhy podlehli nostalgickým melodiím, znějícím z rozhlasu, gramodesek či filmového plátna v tehdejším mladém československém státě. O perfektní hudební kulisu se opět po roce postarala hudební formace Melody Gentlemen z Lednice, která tak znovu zcela naplnila očekávání organizátorů i hostů.

K nevšední atmosféře přispěla i dobová taneční čísla např. v podobě kankánu či stepařského vystoupení, o něž se postaraly dámy a děvčata z tanečního studia Harmonie z Karlových Varů. Mohla se tak stát vítanou inspirací pro další tanečníky, kteří se určitě nechtěli nechat zahanbit.

Dobovému koloritu byla samozřejmě podřízena i výzdoba sálu, v níž dominovaly barvy státní trikolory a na stěnách byly rozvěšeny i státní vlajky, prezidentský portrét či kopie reklam a filmových plakátů. Také podávané občerstvení v podobě utopenců a nakládaného sýra mělo podpořit nevšední plesový zážitek a podtrhnout snahu odlišit se od všech ostatních plesů.

Organizátoři obohatili program ještě o několik tzv. švejkovských soutěží, přičemž jejich průběhu sám Josef Švejk ze svého kolečkového křesla přihlížel pobaveně bafaje ze své obligátní fajfky. Cenou pro vítěze v těchto hrách byl litr a půl piva a také přívěsek s podobenkou světoznámého Švejka.

O vykouzlení úsměvu na tvářích hostů se postarali organizátoři ještě jednou, když předvedli z větší části improvizovanou scénku, ve které četníci zasahovali v hospodské rozmíšce a která byla navíc obohacena dvěma neobvyklými režisérskými povely, jimiž byly "stronzo" a "matrix". První zmiňovaný scénu na čas dočista zastavil, což poskytlo prostor pro její detailní popis a rozbor, a povel matrix veškeré dění na scéně, a to včetně promluv jednotlivých aktérů, několikanásobně zpomalil, což působilo velmi komicky.

Program tak by vyčerpán a naskytl se prostor pro volnou zábavu. Ta trvala až do druhé hodiny, kdy byl celý ples zakončen.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků