Hlavní obsah

V Bílovci je počasí naruby, prokázala měření gymnazisty

Novinky, Lenka Hatlapatková
Aktualizováno

Bílovecko je ve srážkovém stínu a prší tu méně než v blízkém okolí. I to prokázala měření, která jsou v Gymnáziu Mikuláše Koperníka v Bílovci prováděna od roku 1990 a jež zpracoval student této školy ve své práci oceněné v květnu třetím místem v krajském kole soutěže Středoškolská odborná činnost.

Foto: Helena Figallová
Článek

„Výsledky práce Davida Tichopáda s názvem Severoatlantická oscilace a její vliv na klimatické poměry na Bílovecku jsou překvapivé,“ zdůraznil pedagog Tomáš Fryč, který studenta při jeho odborné práci vedl.

„Při kladné fázi severoatlantické oscilace zpravidla více prší a teplotní rozdíly jsou v průběhu roku daleko nižší. Při záporné fázi je západní proudění naopak oslabeno, srážkové úhrny jsou nižší a rozdíly teplot v průběhu roku jsou vyšší. Klima je kontinentálnější. To byl předpoklad, s nímž David do projektu šel a který nakonec – pokud jde o oblast Bílovecka – vyvrátil. Ze zpracovávaných dat totiž vyplynulo, že tady je tomu přesně naopak: při kladné fázi prší mnohem méně než při fázi záporné.“

„Tady i povodně v roce 2010 byly při záporné fázi severoatlantické oscilace, kdy byly jinde zaznamenány nejnižší roční průměry NAO indexu a nejnižší srážkový úhrn za sledované období,“ dodal David Tichopád s tím, že ve srovnání s klimatem České republiky se klima nad Bílovcem vyznačuje výraznějšími kontinentálními rysy, takže je zde větší počet arktických dnů, intenzivnější vpády studeného vzduchu ze severu a specifický srážkový stín.

„Když jdou srážky ze severozápadu, nedostanou se k nám. Například letos v zimě v Jizerských horách napadl metr sněhu a u nás sněžilo jen minimálně,“ uvádí sedmnáctiletý student. „Téma severoatlantické oscilace mě zaujalo i proto, že se mu česká odborná literatura příliš nevěnuje,“ poznamenává autor práce, v níž prokázal, že Bílovecko, kde by měly převládat spíše vyšší srážkové úhrny, je v tomto směru podprůměrné.

Meteorologie má na gymnáziu v Bílovci dlouhou tradici. Od poloviny 90. let, kdy tady byly pořízeny přístroje z vyřazené meteorologické stanice, mohli studenti ve vestibulu školy pozorovat, jak taková zařízení pracují, a meteorologie se dokonce prolínala i do maturitních otázek.

A za podklady, s nimiž mohl pracovat, David vděčí manželům Figallovým. Helena Figallová, jež před odchodem do důchodu v tomto gymnáziu vyučovala tělesnou výchovu a zeměpis, od roku 1996 dennodenně zaznamenávala základní meteorologické prvky, především teploty, oblačnost, vítr a jeho směr, silné bouřky, optické jevy a rovněž extrémy počasí.

„V Bílovci je v průměru méně srážek než v návětří nedalekého Podbeskydí, tedy v okolí Nového Jičína, Kopřivnice a Příbora,“ vysvětluje žena, pro kterou jsou meteorologie a klimatologie celoživotním koníčkem. A nejen pro ni. „Manžel v roce 1990 umístil v atriu školy srážkoměr a jeho 25 let měření sestavených do grafů použil pro svou práci právě David,“ pokračuje s tím, že vztah rodičů k meteorologii zdědil i jejich syn Vilém, který je navíc v rodině třetí kantorskou generací s aprobací tělocvik a zeměpis. 

Reklama

Výběr článků

Načítám