Úsovským Zámeckým lesem bloudí duch zavražděného židovského lichváře

Po Zámeckém lese prý chodí přízrak zavražděného židovského lichváře. 

Za držení Úsova pány z Vlašimi v období husitských válek přišel do města velmi bohatý lichvář Šaltiel ben Alchanaan. Vlašimští byli přísní katolíci a o lichváři začaly jít zvěsti, že podporuje husity. Za to byl trest oběšením. Šaltiel kališníkům s pomocí hradního hejtmana obstarával pomocí falešných kupních smluv finance. 

Nejvíce si ale ulíval lichvář. Panstvo něco začalo tušit a Šatiell se chystal zdekovat i s nakradenými penězi. Na útěku mu měl pomoci i hejtman, se kterým se měl sejít v Zámeckém lese. Hejtman se lekl, že bude také potrestán, lichváře zabil a zakopal. Ale bál se i "špinavých" peněz, zahrabal je vedle lichvářova těla. To bylo pochováno asi 50 metrů od věže. V těch místech se prý zjevuje za větrných nocí obrys muže v tmavém oděvu. 

Z velkých měst zejména byli Židé ve středověku vyhnáni. Proti Židům vystupoval i Otec vlasti, milovaný císař Karel IV., který je nechal povraždit v Norimberku. Velké pogromy přišly za husitských dob, značnou zásluhu na tom měl i mnich Jan Kapistrán.

Asketický mnich pocházející z Itálie přišel kázat o spáse duše i do Čech. Jeho cílem bylo obrátit husitské Čechy na katolickou víru. Na Moravě, kde kázal v roce 1451, obrátil na „pravou“ víru několik tisíc husitů. Poté začal brojit proti Židům, v jeho očích to byli především lichváři, ti byli v roce 1454 na dalších 300 let vyhnáni z velkých měst - Brna, Znojma, Olomouce.

Velká komunita se usídlila v Mikulově. 

Velký pogrom vyvolal Kapistrán ve Vratislavi v roce 1453, kdy kázal proti husitů, bohatým měšťanům, které obvinil ze života v přepychu, a proti židům. Ti se po mučení přiznali znesvěcení hostií a trávení studní. Poté vypukl pogrom, zabito bylo 41 židů, desítky spáchaly sebevraždu. Kapistrán zemřel roku 1456 na mor.

Židovská komunita v Úsově byla založena 1454. Za třicetileté války město Švédové vypálili, zahynula většina obyvatel. Po válce sem přicházeli židovští uprchlíci z Polska, Litvy a Ukrajiny, na té řádil antisemitský hejtman Bohdan Chmelnický.

Po vypálené dřevěné synagoze si postavili Židé 1688 zděnou, tu museli 1721 zbourat po incidentu s katolickým kaplanem Jelínkem, který vyvolal konflikt na svátek Jom Kipur.

Novou mohli zbudovat až v roce 1783, stojí po rekonstrukci dodnes. Židovská komunita postupně slábla, lidé se stěhovali za prací.

Úsov ležel na území Sudet, „křišťálová noc“ 10. 11. 1940 postihla i komunitu. Synagogu místní nacisté vypálili, vyrabovali a zničili cenný archiv, při holocaustu zahynula téměř celá obec. Po válce svatostánek získala Církev českobratrská, v roce 1993 přešel na židovskou obec Olomouc, 2008 na Federaci židovských obcí. Je přístupná s expozicí o osídlení Úsova, knihovnou a studovnou.

Hřbitov je poměrně rozsáhlý se spoustou náhrobků, symboliku objasňuje tabule vedle synagogy.