Článek
Většina lidí zná sochařskou výzdobu zámeckého parku s alegoriemi dvanácti měsíců, čtyř ročních období, dne, noci, živlů a světadílů.
Stejně hodnotná je „galerie“ skulptur na ohradní zdi zdejšího kostela sv. Jana Křtitele. A v ní stojí i socha nejvzácnější, jejímž autorem je sám Matyáš Bernard Braun.
Kostel sv. Jana Křtitele začal podle plánů Františka Maxmiliána Kaňky stavět nedaleko zchátralého původního farního kostela majitel lyského panství hrabě František Antonín Špork. Stavba však trvala s přestávkami od roku 1719 dvaadvacet let, takže se jejího dokončení nedočkal – zemřel v roce 1738. Zcela jistě se ale jeho zbožná a uměnímilovná duše potěšila ojedinělým souborem soch na členité ohradní zdi, jejímž projektantem byl Anselmo Lurago.
Zleva tu vidíme sv. Antonína (poustevníka), biskupy sv. Augustýna a sv. Řehoře, evangelisty sv. Lukáše a sv. Matouše. Na pilířích brány stojí archanděl Michael a anděl strážce a vpravo od nich evangelisté sv. Marek a sv. Jan. Následuje dílo samotného Matyáše Bernarda Brauna – sv. Jeroným. Vpravo vidíme sv. Ambrože, sv. František Serafínský chybí a na rohu stojí sv. Josef.
O autorech soch se vedou učené spory. Prokazatelně vytvořil sochu sv. Antonína Jan Brokoff. Evangelisté a anděl strážce jsou s největší pravděpodobností pracemi Františka Adámka staršího z Nových Benátek (Benátky nad Jizerou). Ostatní sochy zřejmě pocházejí z okruhu blízkého M. B. Braunovi.
Za povšimnutí stojí rovněž železná mříž dvoukřídlé brány. Je to jedinečný příklad krásné kovářské renesanční práce. Zřejmě sem byla přenesena od původního kostela.
