Článek
Od okamžiku náhodného rozhovoru dvou kamarádů - Davida Hrabala a Honzy Roda, kdy prvně jmenovaný toho druhého požádal, zdali by nemohl, když už ve městě stejně leccos organizuje, uspořádat něco také i pro něj, tak uplynulo dlouhých deset let. Slovo dalo slovo a výběr tehdy padl na oblíbený český sport, kterým nohejbal beze sporu je a který může hrát téměř každý. A přestože byl tento turnaj takříkajíc ušit Davidu Hrabalovi na míru, kýženého vítězství se v něm za celých deset let jeho existence nedočkal.
To je z Davidova pohledu však jen jedinou vadou na kráse jinak oblíbené a pečlivě zorganizované akce. Té letos navíc vskutku přálo ideální počasí, které přineslo teploty pár stupňů nad dvacítku, slunečno a slabý vítr.
V deset hodin tak již všichni zainteresovaní sportovci mohli nerušeně naslouchat krátké úvodní řeči hlavního organizátora Honzy Roda, kterého posléze u mikrofonu vystřídal i starosta města Ing. Petr Janura, který všem popřál fair play hru a skvělou zábavu.
Několik minut po desáté hodině se tak mohlo jít na věc, neboť vše potřebné včetně tabulky a rozpisu utkání, hřišť, zázemí pro hráče a stánku s občerstvením bylo připraveno členy klubu již během pátečního podvečera.
Vše fungovalo tak, jak má, a tak není divu, že výsledky odehraných zápasů utěšeně zaplňovaly volná políčka v připravené tabulce. K dispozici byla totiž dvě hřiště, na kterých se hrálo de facto nepřetržitě.
Turnaj přilákal i pár desítek diváků, z nichž někteří chvíli a jiní déle sledovali, kterak se hráči vyrovnávají s nástrahami neobvyklého povrchu či s umem svých soupeřů.
Nutno podotknout, že to, co umělá tráva přinášela v negativu na nevyzpytatelnosti odskoků míče, vracela na možnosti doslova se do kopu položit beztoho, aniž by hrozilo větší riziko úrazu, neboť nohejbalisté v takovém případě dopadali do měkkého. A tak byly k vidění i smeče z výskoku, složité kopy přes hlavu, krkolomné hlavičky a podobné ne příliš standardní obranné i útočné zásahy.
Po 4 hodinách byla všechna naplánovaná klání u konce. Sečtení výsledků bylo dílem několika minut, a tak se vcelku záhy mohlo přistoupit k vyhlášení těch nejlepších. Toho se opět ujal Honza Rod, který toto provedl svým osobitým způsobem, kdy každé pořadí a každý tým i obšírněji okomentoval.
Až minitabulka musela rozhodnout o konečném vítězi, neboť hned tři družstva měla shodný počet 12 bodů. Jejich vzájemné porovnání nakonec stanovilo, že bronz bude náležet pořádajícímu týmu ASK Rád, stříbrnou příčku obsadí favorizovaní Kotelníci a nečekaným, ale naprosto zaslouženým vítězem 10. ročníku se stali hráči staré gardy Baníku Habartov. Všechny mančafty se mohly těšit z poháru a z něčeho ostřejšího do žaludku.
Je otázkou, jestli turnaj napíše i své 11. pokračování, neboť některé tradiční týmy avizovaly, že tento rok se ho účastní naposledy, a také organizátorský tým se po těch letech cítí již poněkud unaven. Nicméně v závěru hodnocení letošního ročníku padlo, že nějaká naděje na pokračování přece jen žije.
