Článek
Čarodějná hora
Třístoličník je ale také místem setkávání čarodějnic, podobně jako Petrovy kameny v Jeseníkách. Pověst vypráví o selce z Horní Plané, která v noci navlékala čeledínovi proměněnému v koně uzdu a létala s ním na sabaty. Jenže jednou si prohodil čeledín místo s kamarádem, ten po návratu zauzdil selku a babu nechal okovat. Skončila jako každá správná čarodějnice na hranici.
Zdatní turisté se vyhlídkovému bodu asi vydají z Nového Údolí, kde končí železnice. Cesta je to nádherná, ale i časově náročná. Poněkud delší, asi o hodinu, je cesta ze Stožce.
Optimální je výjezd přes Železnou Rudu na bavorskou stranu, odtud jezdí na parkoviště pod vrchol i autobusová linka. Po asi půl kilometru ne příliš náročného stoupání dorazíte k turistické chatě, kde dobře vaří i dobře čepují.
Veselí i pytlačení
Kdysi se tu odehrávaly oblíbené a hojně navštěvované poutě, právě na svátek svatého Jakuba, kdy se přifilipojakubské noci měly dít věci nepřístojné. To se pilo, tančilo, zpívalo, Šumavou se rozléhalo veselí. Dost často se tu ale v předminulém století ozývala i střelba, hluboké lesy byly plné zvěře, než se ji podařilo docela vyhubit. Kameny s nápisy o posledním zastřeleném kusu jsou toho dokladem.
Zvěře byla hojnost, pytláků také dost, probíhal tu nelítostný boj mezi nimi a panskými myslivci. Pod Třístoličníkem je na skále vytesán text o jedné tragedii, kdy byl skolen hajný.
Třístoličníková vyhlídka se nachází u hostince, na skalní vrcholy Hochsteinu (1333 m n. m.) vede asi kilometrová cesta, v závěru se stoupá po 37 kamenných schodech. Pod vrcholem stojí kaplička svatého Jana Nepomuka Neumanna, rodáka z Prachatic. Odjel na misijní cestu do Severní Ameriky a po smrti byl prohlášen prvním severoamerickým svatým.
Přes Třístoličník vede hlavní šumavská turistická trasa. Nejlepší výhledy jsou na podzim. Bohužel i na obrovské pláně suchých stromu na obou stranách hranice.
