Hlavní obsah

Tři roky namáčely děti kosti ze sedlecké kostnice, než vznikl světový unikát

Novinky, Vratislav Konečný

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Tři roky namáčel František Rint se svou ženou a dvěma dětmi kosti a lebky ve kbelíku s chlórovým vápnem. Rukama a kýblem prošlo na čtyřicet tisíc kostí. Pro rodinu to byl význačná zakázka, objednavatel morbidního díla byl kníže Schwarzenberg. Chtěl vyzdobit kostnici v Sedlci u Kutné Hory.

Foto: Vratislav Konečný

Tisíce dlouhých kostí, mezi nimi lebky, mor kosil nemilosrdně staré mladé, i bohaté

Článek

Rintovi se povedlo dílo, které obdivuje celý svět. Jeho výtvor je naprosto ojedinělý, i ve významu Memento mori – Pamatuj na okamžik smrti! je krása. Jedna lebka umístěná jako dekorace na stole je možná předmětem zamyšlení, ale kosti ze čtyřiceti tisíc koster?

Kolik za dílo dostal, to není známo, ani věk dětí, které si musely hrát s kostmi. Je to hodně hororová hračka, ani panenky, ani perníkoví husaři.

Svatyně veselé smrti

Rint vytvořil na přání knížete, kterému patřilo sedlecké panství u Kutné Hory, v nenápadné kapli Všech svatých svatyni smrti. Svatyni veselé smrti, od stropu visí v němém tanci kostry, podzemí kaple je zaplněno čtyřmi obrovskými pyramidami, ve výbuchu kostliveckého bizarního baroka.

Kostnice vznikla v roce 1870, kníže se na Rinta obrátil poté, co uviděl jeho výtvor uspořádaný po válce roku 1866 ze zbraní a vojenských potřeb válčícího Rakouska a Pruska. Dílo bylo umístěno v českoskalické radnici, obdivoval ho císař František Josef I., při své cestě po bojištích. Ve Skalici císař pobýval 2. listopadu 1866.

Pro cit pro kompozici a detaily si Schwarzenberg vybral Rinta, aby uskutečnil svůj záměr. Kostnice měla být i oslavou Schwarzenbegova rodu. Na čestném místě v kostnici návštěvníka ohromí obrovský knížecí erb, v jeho levém rohu je zakomponován havran, složený z lopatky a menších kostí, kterak klove do hlavy Turka. Havranem byl erb povýšen za záchranu Vídně před tureckým nebezpečím, na němž se Schwarzenbergové významnou měrou podíleli.

Nejvíce koster z morových epidemií

Původní kostnice se nacházela na sedleckém hřbitově, nejvíce ostatků bylo po morové epidemii v roce 1318, na 30 tisíc, což muselo zdecimovat velkou část populace království. Další kosti přibyly v průběhu husitských válek. Kostí tak bylo na 40 tisíc.

Kaple stála při cisterciáckém klášteře, půda kolem byla prohlášena za svatou. Důvodem byla hrst prsti, kterou zde rozhodil opat Jindřich po návratu ze Svaté země. Prsť nabral na Kalvárii, místu Ježíšova utrpení.

Když se rozneslo, o jakou zem se jedná, chtěli zde být pochováni lidé nejen z Čech, ale i ciziny.

Když se později hřbitov rušil, vyvstala otázka, kam s kostmi. Prý je jeden z mnichů vystavěl do šesti obrovských pyramid, později Jan Blažej Santini navrhl kostnici a její dekorativní výzdobu.

Teprve Rint ale korunoval dílo smrti. Z kostí vytvořil erb, obrovský lustr, monstrance, poháry, girlandy. Nad čtyři obří pyramidy zavěsil čtyři koruny symbolizující nebeské království.

Mor se do Evropy dostal v 8. století, zavlekly ho blechy parazitující na krysách, jež na kontinent přivezly karavany z Východu. Teprve v roce 1894 přišel švýcarský lékař Alexandre Yersin na souvislosti mezi morem, blechami a krysami.

Na morové epidemie v Evropě zemřely až stovky tisíc lidí.

Reklama

Výběr článků

Načítám