Hlavní obsah

Třeboň jako na dlani

Novinky, Dana Ehlová

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Jestliže se říká, že nejkrásnější pohled na svět je ze hřbetu koně, v Třeboni platí, že tomu tak je z ochozu staré radnice na Masarykově náměstí. Zdolat rovnou stovku schodů zcela určitě za námahu stojí - perlu jižních Čech a nejbližší okolí máte odtud jako na dlani.

Foto: Dana Ehlová

Třeboň jako na dlani.

Článek

Masarykovo náměstí v Třeboni zejména Východočechům určitě na první pohled připomene renesanční centrum v Novém Městě nad Metují. Je sice menší, poněkud sevřenější, ale v kráse nezaostává, navíc také odtud vede cesta přímo k zámku.

Třeboňské centrální náměstí obklopují měšťanské domy s podloubími a renesančními a barokními štíty. Nachází se zde jeden skvost vedle druhého, což dokládá i fakt, že většina z nich byla prohlášena za národní kulturní památku. Stejný počet domů po obou stranách - třináct - svědčí o tom, že místa pro ně byla v době vzniku pečlivě vyměřena.

Velmi zajímavý je dům čp. 89 se zachovanými gotickými prvky a renesančními klenbami v přízemí, kterého se nejméně dotkly přestavby po požáru v roce 1562 a do roku 2009 sloužil jako obřadní síň města Třeboň. Gotický základ má ještě dům čp. 86, ostatní byly zničeny při velkém požáru města roku 1562 a následně znovu vystavěny v renesančním slohu, ale svoji podobu měnily ještě po požárech v letech 1723 a 1781.

Budova staré radnice, z jejíhož ochozu shlížíme dolů, je nejvýznamnějším objektem i dominantou hlavního náměstí a od prvního úředního číslování v roce 1770 jí náleží číslo 1.

Historie radnice však sahá až do roku 1562, kdy obec koupila dva shořelé sousední domy a dala je následně přebudovat Vlachem Jakubem Cornbellem. Roku 1638 k ní byla s přispěním císaře Ferdinanda III. přistavěna masivní 31 metrů vysoká čtyřboká věž s hodinami a cibulovitou střechou, tzv. Ferdinandkou. Uvnitř budovy lze dnes navštívit muzeum či výstavní síň.

Původní městskou radnicí byl ovšem tzv. Ruthardovský dům, nacházející se na západní straně náměstí, vlevo od brány do Třeboňského zámku, v jehož přízemí fungoval i městský pivovar. Po vzniku nové radnice došlo k připojení domu k zámku. Blízké objekty čp. 106 a 107 slouží nyní jako hotel Zlatá hvězda.

Na opačné straně náměstí vyniká hotel Bílý koníček, jeden z prvních důkazů renesančního slohu ve městě, jehož existence je doložena již v roce 1544. Východní část uzavírá Hradecká brána s jádrem pocházejícím z let 1525 - 1527, kdy se brána stala součástí zdokonaleného městského opevnění. 

Přímo uprostřed centra stojí renesanční desetiboká kamenná kašna, dílo kameníka Jordana z roku 1569. Její nádrž má tvar desetibokého hranolu zdobeného reliéfy antických hlav a střed tvoří ozdobný renesanční sloup, završený obeliskem s prstencem.

Hned v sousedství kašny se nachází barokní Mariánský sloup z roku 1780, dílo českobudějovického kameníka Leopolda Hubera. Sochu Panny Marie na štíhlém jehlanu doplňují na trojbokém podstavci sochy sv. Josefa, sv. Vojtěcha a sv. Alžběty.

Další historické unikáty už musíte vypátrat sami...

A jedno doporučení na závěr: Opravdu stylový příjezd do Třeboně je od přístaviště rybníka Svět, kde návštěvníky symbolicky vítá jeho zakladatel Jakub Krčín z Jelčan. Pak stačí projít Novohradskou a Svinenskou branou a za pár okamžiků se ocitnete v historickém centru města.

Reklama

Výběr článků

Načítám